Od skleněné pojistky k torpédu

V předchozích částech seriálu o pojistkách jsme hovořili o elektrickém jištění tramvají a vozů metra. Dnes zaměříme pozornost na první pojistky v automobilech, od azbestových přes  kleněné až ke keramickým.

Montáž první autobaterie a startéru firmou Ford zahájila počátkem 20. století nový trend v  oblasti jištění elektrických okruhů. Vznikla první pojistka pro automobil. Bohužel, v naší republice se nedochoval žádný automobil, který by byl vybaven původní pojistkou a  pojistkovou skříní. Proto musí postačit následující slovní popis. První pojistky byly zhotovené z proužku azbestu, přes který byl veden měděný drát odpovídající ampérové hodnotě. Konce drátu byly na obou stranách napájeny a slisovány s plochou paticí pojistky. Tato patice byla vyrobena také z tenkého měděného plechu, který byl současně vlisován do azbestu. Konce patic pak byly vloženy do jazýčkového (pérového) držáku pojistkové skříně. Nešlo však o žádný zázrak, protože tehdejší automobil disponoval pouze dvěma až třemi pojistkami.

Protože byl azbest velmi měkký a reagoval na vzdušnou vlhkost, byl v následujícím období nahrazen bakelitem a flexitem. Přestože oba materiály vyhovovaly stabilitě pojistky,  docházelo při jejím prohoření k opálení materiálu s následným nepříjemným zápachem. Hledal se proto nový materiál nosiče pojistky, kterým bylo sklo, respektive tenká skleněná trubička, v níž byl opět veden měděný drát s odpovídající ampérovou hodnotou.

Konce drátu byly napájeny na koncové kónicky zakončené čepičky pojistky. Tento typ pojistky můžeme považovat za předchůdce budoucích pojistek, které dnes nazýváme torpédo a budoucích skleněných pojistek, které se dodnes používají jak v automobilech (jištění okruhů rádia, nebo speciálního jištění), tak v elektronice.

Více informací najdete zde

IHR Autodíly s. r. o.