Katalog firem Industry-EU s.r.o.

V Česku roste zájem o takzvané ostrovní solární systémy. Regulační úřad se připravuje na masivní odchody zákazníků.

Před deseti lety si chtěl architekt Pavel Fojt s manželkou postavit dům "na samotě u lesa", který by byl pokud možno co nejvíc nezávislý na okolí. Podařilo se mu to a dnes je až na občasné zapnutí dieselového generátoru nezávislý na jakékoliv dodavatelské společnosti.

Vyrábět si vlastní elektřinu a teplo je přitom atraktivní pro stále více domácností a malých firem, ceny technologií navíc s jejich větším využíváním neustále klesají.

"Podle mého názoru to bude v energetice jeden z nejdůležitějších trendů příštích deseti let," říká investor Jan Pravda z Pravda Capital Partners.

Dražší než pasivní bydlení

V dnešní době ale energetická nezávislost není jednoduchá a ani levná záležitost. "V domě sice již šest let bydlíme, jedná se ale o neustálý vývojový proces různých úprav a vylepšení," říká Fojt o domě, který si sám navrhl. Být energeticky nezávislý je podle něj také mnohem dražší než postavit si "jen" pasivní obydlí.

Fojtův ostrovní dům je například ze stran zahrnutý zeminou, má také speciální systém ventilace vzduchu či systém čerpání vody do dvou nádrží. Vše musí být navíc nastaveno tak, aby se nepotřebné činnosti spouštěly, když svítí slunce a elektřiny je dostatek.

Úplná nezávislost je zatím vcelku drahá záležitost. Podle odhadů Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) by ale mělo k paritě ceny elektřiny z panelů s elektřinou ze sítě dojít v několika příštích letech.

Problémem je ale hlavně skladování vyrobené elektřiny - baterie je totiž stále nejdražší komponentou systému. Články, které by pro rodinný dům vydržely několik dní, totiž stojí stovky tisíc korun.

Ostrovní solární systémy

Podle obchodníků roste zájem o takzvané ostrovní solární systémy (místa bez připojení k elektrické energii) ale již nyní. "V posledních letech je jasný několikanásobný růst poptávky, lidé chtějí být energeticky nezávislí na velkých firmách," říká například majitel firmy ostrovni-elektrarny.cz Martin Kolařík.

"Nejčastěji instalujeme ostrovní systémy v ceně 130 až 200 tisíc korun, pro větší rodinný dům se ale jedná o sumu okolo 300 tisíc korun," uvádí. Investice 200 tisíc podle Kolaříka sice znamená asi jen 60procentní "nezávislost", poskytuje lidem ale jistý komfort. "A pokud vše dobře nastavíte a omezíte některé činnosti jako myčku či pračku, na základní potřeby vám to stačí," říká. Může tak například fungovat i jako rezerva při výpadcích sítě či black-outech.

Zbytek elektřiny může zajistit buďto stálé připojení do sítě, nebo například diesel-generátory, které je nutné u slunečních ostrovních systémů zapínat hlavně v zimním období.

V současnosti se ale vyvíjejí i technologie a systémy, které umožňují úplnou nezávislost. Elektřinu ze slunce či větru totiž neskladují v bateriích, ale s její pomocí vytvářejí plyn, který spalují v kogeneračních jednotkách. V Saúdské Arábii existují například prototypy domů vyrábějící bioplyn z odpadů.

Česká firma BalanceIdea ale přišla s jiným řešením - nyní testuje prototyp plazmového generátoru, který za pomoci elektřiny z horizontálních větrníků či solárních panelů na střeše vyrábí obdobu svítiplynu. "Ten je pak skladován v tlakových nádržích a následně spalován v kogeneračních jednotkách na výrobu elektřiny, tepla a ohřev teplé vody," popisuje systém architekt Miroslav Stach.

Odchod zákazníků

Masové odpojování "ostrovních" zákazníků by ale mohlo zdražit elektřinu pro ty ostatní. A jednat proto začíná i Energetický regulační úřad. Pokud by se totiž v příštích letech odpojilo velké množství odběratelů, regulovaná složka, včetně desítek miliard na obnovitelné zdroje, by se musela rozložit na menší počet zbylých zákazníků. "V příštích letech se stanou solární panely cenově dostupnější, a očekáváme tak, že se bude chtít stále více lidí osamostatnit, a my se na to musíme připravit," uvádí předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Na konci letošního roku a se tak má začít rodit nový koncept podpory, o kterém bude ERÚ jednat především s distribučními společnostmi. "Cílem je, aby lidé namísto koupě akumulátorů zůstali stále připojení do sítě," říká. Firmy by tak měly zákazníkům připravit speciální tarif, podle kterého by domácnosti přebytky elektřiny dodávali do sítě, a naopak z ní odebírali například v noci, kdy slunce nesvítí. A platili by jen rozdíl.

Ostrov, který si vystačí sám

"Zeleným snem" žijí obyvatelé dánského ostrova Samso. Záměr přejít k alternativním zdrojům a vytvořit stoprocentně energeticky soběstačné území pochází z roku 1997. Tehdy Samso vyhrálo vládní soutěž o možnost stát se modelem "ostrova obnovitelné energie". Projekt byl dokončen během deseti let, jak bylo původně v plánu. Do domů čtyř tisíc obyvatel Samsa dnes veškerá elektřina proudí z 21 větrných turbín - z deseti umístěných v mělčinách jižního pobřeží a jedenácti rozprostřených po pevnině. Jedna turbína dokáže zásobit elektřinou až 630 domů. Vyhřívání ve 22 vesnicích ostrova o velikosti asi 114 čtverečních kilometrů pak zabezpečují bioelektrárny a solární panely.

Do projektu investovali obyvatelé ostrova, kteří vlastní podíly větrných turbín, jako jednotlivci i v rámci družstev. Přibližně jeden z deseti ostrovanů vlastní alespoň jeden podíl u jedné z turbín. Lidé v Samsu se teď snaží dostát novému plánu, a to zbavit se zcela závislosti na fosilních palivech do roku 2030.

Ekologické město budoucnosti

Čínské ekoměsto Tianjin, vzdálené 150 kilometrů jihovýchodně od Pekingu, má demonstrovat nejnovější zelené technologie. Práce na výstavbě metropole, kterou společně iniciovaly čínská a singapurská vláda, začaly v roce 2008. Dnes už se do ekologického města stěhují první firmy a nájemníci. Střechu nad hlavou má na území o plánované rozloze 30 kilometrů čtverečních najít v roce 2020 asi 350 tisíc lidí. Centrum by pak mělo být největším svého druhu na světě.

Z obnovitelných zdrojů by mělo jít až 20 procent energie, a to hlavně z větrných a solárních elektráren. Obyvatelé navíc budou používat i recyklovanou dešťovou a odsolenou mořskou vodu. Nižší spotřebu vody i energie má pak umožnit speciální provedení budov a k redukci emisí oxidu uhličitého bude přispívat pokročilý systém kolejové dopravy. Metr čtvereční u bytu zde přijde podle odhadů v přepočtu na 30 tisíc korun.

www.enviweb.cz