Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Státní finance zápasí se značným schodkem a k jeho srovnání nebudou stačit jen připravované a navrhované škrty. Otázkou je, co a jak zdanit, aby nevznikl další problém a nevytvořily se nové daňové křivdy nebo nerovnosti. Rozumnější je pochopitelně danit spotřebu, tedy práci, které je v době krize obvykle nedostatek, než příjmy.

Při plošné aplikaci daně z přidané hodnoty budou bohužel zdaněny stejně tabák, učebnice nebo léky. Proto jsou zaváděny selektivní, tedy spotřební daně, které dokáží adresně ekonomicky ohodnotit míru společenské užitečnosti a potřebnosti daných statků. K nim patří také uhlíková daň, ale ani ta není u nás úplně nová.

Ze všech paliv, s výjimkou biomasy a zemního plynu pro domácnosti, se už v Česku spotřební daň nebo její obdoba totiž platí. Jde spíše o sjednocení pravidel na trhu ve smyslu rozumné penalizace paliv podle jejich negativního dopadu na kvalitu ovzduší.

Zavedení uhlíkové daně jako emisní složky již existující daně z energetických produktů, navrhla loni v dubnu Evropská komise. Uhlíková daň by měla doplnit systém emisního obchodování, do kterého jsou zahrnuty jen velké průmyslové podniky, elektrárny a teplárny, které si budou od ledna 2013 kupovat povolenky na emise oxidu uhličitého. V systému obchodování s povolenkami jsou totiž zahrnuty obory a zařízení produkující jen zhruba 40 % emisí skleníkových plynů v EU. Takže u více než poloviny produkce emisí CO2 chybí ekonomická motivace k jejich snižování. Navrhovaná uhlíková daň by měla být promítnuta dodavatelem přímo do ceny paliva a vytvořit tlak i na menší znečišťovatele, aby snižovali spotřebu energie, a tím emise skleníkových plynů.

Také české teplárny a elektrárny budou tedy od ledna 2013 nakupovat emisní povolenky. Takže 1,5 milionu domácností, které zásobují teplem teplárny, a 300 tisíc domácností vytápěných elektřinou začnou platit "uhlíkovou daň" v podobě emisních povolenek, zdaněných ještě daní z přidané hodnoty.

Obyvatelů rodinných domů a bytů s vlastním kotlem se nic podobného nedotkne. "Můžeme to přirovnat k situaci, kdy by byla spotřební daň z lihu uvalena jen na půllitrové a větší láhve s odůvodněním, že alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství. Je spravedlivé, aby polovina domácností 'uhlíkovou daň' platila a druhá ne?!" ptá se Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Kritici uhlíkově daně často poukazují na sociální dopad jejího zavedení. Podobné to však bude i s dopadem nákupu povolenek. Ty také zdraží teplo a dotkne se to také sociálně slabých občanů. Pokud tedy mají být emise oxidu uhličitého zpoplatněny, mělo by to platit pro všechny občany stejně bez výjimky. Navíc, pokud by uhlíkovou daň měly platit i teplárny, které si nakupují emisní povolenky, pak by platily dvakrát za totéž a společně s nimi také 1,5 milionu domácností, které ekologicky šetrné dálkové vytápění využívají.

Hodně se také diskutuje o tom, zda má být uhlíková daň uvalena také na plyn, jehož spotřeba v domácnostech a domovních kotelnách je již osvobozena od spotřební ekologické daně. I tu už však domácnosti připojené na dálkové vytápění platí.

Podle slov Oldřich Petržilka, prezidenta České plynárenské unie: "Ta výjimka (osvobození od spotřební ekologické daně) tam byla proto, aby se topilo ekologicky šetrným plynem. Když plyn příliš zdraží, lidé se začnou odpojovat a začnou opět pálit odpadky a uhlí." Jenže to, že je plyn čistší, může být argumentem pro nižší daň, ale těžko pro nulovou.

Útěk od plynu k uhlí může daň v řádu jednotek procent ceny způsobit jen těžko, protože již dnes je uhlí výrazně levnější a uhlíková daň by ho naopak prodražila více než plyn. Zemní plyn je při spalování v malých kotlích emisně bezesporu podstatně čistší než uhlí, jedná se však také o fosilní palivo a jeho využívání by mělo být zatíženo uhlíkovou daní. Ta by však logicky měla být nižší podle vlivu na životní prostředí.

"Při zachování výjimky z ekologické daně a osvobození z uhlíkové daně pro lokální vytápění zemním plynem na jedné straně a trojím zdanění tepla z tepláren ekologickou daní, uhlíkovou daní, ale i nákupem emisních povolenek, tedy druhou uhlíkovou daní, reálně hrozí dominový efekt odpojování od soustav zásobování teplem," varuje Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky. Uhlíková daň by tedy měly být uplatněna rozumně na všechna fosilní paliva mimo systém emisního obchodování. Pak nemusí být její výše nijak závratná, a přitom státní pokladně pomůže.

Pocítíme to i my ve zlepšení ovzduší. Vyšší cena zdaněných paliv bude domácnosti motivovat k pořízení nových vysoce účinných, tedy ekologických kotlů na plyn, uhlí a dřevo, k efektivnímu zateplování vytápěných objektů a dalším úsporám energie. Tak se již děje v teplárenství posledních 20 let. Jen v letech 1995 až 2009 klesly v České republice emise z velkých zdrojů, kam patří i teplárny, v případě NOx o 37 %, v případě SO2 o 85 % a u tuhých znečišťujících látek, tedy prachu, dokonce o plných 92 %.

www.enviweb.cz