Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Od lékařské technologie k maloobchodu

Ve svých přednáškách Prof. Dr. Stefano Stramigioli z University of Twente v Nizozemí a Wolfgang Ptacek z rakouského Centra pro lékařské inovace a technologii ilustrovali, jak asistenční a servisní robotika znamená více než jen technické přístroje a vynálezy. Od diagnostiky rakoviny prsu po obdukce a neurochirurgii bude v příštích letech mít prospěch z robotických řešení spousta lékařských disciplin, ale zvláště dotčení pacienti, protože se lékařské zásahy stanou stále přesnějšími a preventivnějšími a diagnostika bude optimalizována díky umělé inteligenci. Dr. Nikolaus Blümlein ze společnosti LIDL Stiftung & Co. v Německu hovořil o zcela odlišné oblasti aplikací pro servisní robotiku, zejména o světě velkoobchodu potravin a nápojů. Složitým problémem zde je to, aby se roboty vyrovnaly se specifickými podmínkami, které převládají ve skladech při stohování regálů, likvidaci lepenkových krabic nebo balení sladkostí při výstupní kontrole. To, co se již stalo realitou ve velkých strukturovaných velkoobchodech s transportními platformami, bude v budoucnu rozšířeno do sektoru maloobchodu. Finální prohlídka společnosti v Dánském technologickém institutu (DTI) demonstrovala právě, jak to lze na základě provedené studie úspěšně provést.

Získané poučení: Podobně jako u osobních počítačů se roboty v budoucnu postupně otevřou nejširší škále oblastí použití a umožní aplikace, které byly dříve nepředstavitelné.

Umělá inteligence je hnací silou

Zvláště v podmínkách softwaru, ale také mechanicky, je možno pozorovat zajímavý vývoj. Prezentace, jež přednesli Prof. Dr. Jan Peters z Univerzity Darmstadt, Martin Naumann ze společnosti drag and bot zabývající se softwarem k programování robotů, Dr. Klas Nilsson ze společnosti Cognibotics, Prof. Michael Beetz z Univerzity Brémy a Prof. Jamie Paik z Laboratoře rekonfigurovatelné robotiky při Eidgenössische Technische Hochschule (EPFL) v Lausanne, byly toho důkazem. Všech pět těchto expertů pomohlo osvětlit přístupy k tomu, jak lze servisní roboty programovat intuitivně ale také je mechanicky optimalizovat s pomocí různých metod umělé inteligence. Cílem, jak Martin Naumann výstižně uvedl, jsou zde docela jednoduše užitečné servisní roboty pro automatizaci typu udělej si sám. Podobně jako děti ve školce nebo v základní škole, by se servisní roboty měly učit a procvičovat své vlastní pohybové sekvence v simulovaném prostředí na základě tří kroků pozorování, napodobování a optimalizaci a pak tyto na získaných znalostech založené sekvence přizpůsobit novým požadavkům v reálném světě. V budoucnosti to však povede k několika složitým problémům vyžadujícím řešení, jako je interakce sil, přesnost a rychlost, když se robotická ramena nebo chapadla pohybují v blízkosti lidských bytostí, nebo flexibilita a univerzálnost uchopovacích nástrojů.

Získané poučení: Obojí je zásadní – rychlý vývoj umělé inteligence a odpovídající mechanická řešení.