Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Největší perspektivy do budoucna v oblasti větru mají bezpochyby pobřežní a mořské větrné farmy. Svým umístěním totiž eliminují některé své vedlejší negativní externality na zdraví lidí a životní prostředí: hluk z turbín a otáčení lopatek, ohrožení ptactva či nepříjemný estetický dojem v krajině...

Pobřežní i mořské větrné elektrárny mají obrovské turbíny a jsou umístěny na otevřené vodě, kde vzhledem k obecně vyšším rychlostem a větší stabilitě a intenzitě větrů nad vodou, mohou generovat mnohem více elektřiny, než ve vnitrozemí. Přičemž mořské větrné elektrárny dodávají dokonce o třetinu více elektřiny než pobřežní, protože vítr je ve vzdálenějším moři silnější a rychlejší.

V současné době existuje několik metod výstavby pobřežních turbín a mnoho dalších konceptů je testováno. Už nyní je většina pobřežních elektráren v Evropě, ty největší se nacházejí u Severního moře: největší pobřežní větrná elektrárna světa nese název Thanet a je u pobřeží Velké Británie, má výkon 300 MW a obsahuje 100 turbín. Větrná farma Rohy Rev II v Dánsku má výkon 209 MW a obsahuje 91 turbín. Největší švédský park 48 větrných elektráren o výkonu 120 MW je umístěn cca 10 km od pobřeží. Nizozemský park větrných elektráren Princezna Amalia 23 km od pobřeží má 60 turbín o výkonu 120 MW. Belgický větrný park Belwind má 55 turbín o výkonu 165 MW.

Nový německý projekt Baltic 1 začal dodávat elektřinu do sítě v květnu letošního roku. Park s instalovaným výkonem 48,3 megawattu se nachází zhruba 16 kilometrů severně od poloostrova Zingst. Jeho výstavba trvala tři roky a jeho výkon pokryje spotřebu elektřiny v 50 000 domácnostech. Následovat ho budou tři další větrné parky v Severním a Baltském moři o celkovém výkonu 1200 megawattů. Německá vláda ale předpokládá, že do roku 2020 bude mít Německo v mořských větrných elektrárnách instalovaný výkon až 10 000 MW.

Pro srovnání zatím asi největší větrnou farmu na světě mají v Texasu (USA). Byla spuštěna 1. října 2009. Větrná farma Roscoe má výkon 781,5 MW a je tvořena 627 větrnými turbínami. Roscoe je schopna pokrýt spotřebu 230 000 domácností.

A ve stadiu příprav jsou ve světě další megalomanské obří projekty mořských větrných farem…

Například Google oznámil miliardové investice do podmořské elektrické sítě Atlantic Wind Connection (AWC), která bude spojovat větrné farmy na severovýchodním pobřeží USA, které je hustě osídleno, a má obrovské energetické nároky. AWC míří asi 25–30 km od pobřeží. Projekt má zatím čtyři členy: Google, investiční firmu Good Energies, japonský průmyslový konglomerát Marubeni a marylandskou firmu Trans-Elect, která se zabývá přenosem energie.

I evropský trh s příbřežními (tzv. off-shore) větrnými elektrárnami se po měsících stagnace opět rozjíždí s velkou razancí. Francouzské konsorcium Areva podepsalo nedávno dohodu o vývoji plovoucího prototypu větrné turbíny M5000 s norskou společností Sway specializující se na příbřežní elektrárny. Areva je rovněž dodavatelem zhruba 80 větrných elektráren pro off-shore větrný park Global Tech 1 plánovaný v Severním moři, 90 kilometrů od břehů Německa. Jenom v německé části Severního moře je schváleno 23 větrných parků při pobřeží, dohromady s 1 611 zařízeními a výkonem kolem 7 650 megawattů. O dalších 56 větrných parků s více jak 20 000 megawatty výkonu je zažádáno. Také německá společnost Siemens uzavřela nedávno rekordní kontrakt v hodnotě přes dvě miliardy euro na dodávku 500 turbín o výkonu 3,6 MW pro velký větrný park dánského výrobce elektřiny Dong Energy v Severním moři. Dong Energy v konsorciu s firmami E.ON a Masdar navíc zhruba 20 kilometrů od jihovýchodních břehů britských provincí Kent a Essex staví větrný park London Array o 340 turbínách. Celková investice je odhadována na více než 2,5 miliard euro. Přestože Česká republika nemá moře, ani zde nejsou příbřežní větrné parky opomíjeny. Jedním z úspěšných dodavatelů technologií pro tyto projekty je česká společnost Wikov Wind. Příležitosti k výstavbě větrníků na širém moři pak bedlivě sleduje i Skupina ČEZ.

Současně analyzují mnozí evropští vědci možné působení takovýchto zařízení na svět mořských živočichů, aby mohly být převážně vyloučeny negativní vlivy při stavbě a provozu.

Navíc američtí vědci zjistili, že výstavba větrných elektráren při pobřeží moří vede k ochlazování spodních vrstev atmosféry minimálně o jeden stupeň doprovázené regionálním působením na tamější turbulence a srážky. Příčinou jsou měnící se vzdušné proudy nad větrnými parky. Otázkou zůstává, zda toto předpovídané ochlazení bude mít vliv i na pobřeží.

Alespoň že technologické problémy, s nimiž se příbřežní elektrárny zatím potýkají, jsou na nejlepší cestě k odstranění. Většina větrných elektráren je budována do 20 kilometrů od pobřeží a v poměrně mělkých vodách (zhruba do 20 metrů hloubky), aby se minimalizovaly náklady na ukotvení a kabeláž. Na otevřeném moři jsou mnohem drsnější meteorologické podmínky, takže turbíny musejí být robustnější a odolnější, významnou finanční položkou je také jejich údržba – rychleji se opotřebovávají a opravy mohou být na rozbouřeném moři velmi riskantní. To všechno příbřežní elektrárny výrazně prodražuje.

Právě financování velkých projektů označila za nejrizikovější aspekt rozvoje příbřežních elektráren britská analytická společnost Douglas-Westwood ve své poslední zprávě o světovém rozvoji příbřežních větrných parků World Offshore Wind Report. Zpráva odhaduje, že v letech 2009 – 2013 se kapitálové výdaje na stavbu příbřežních elektráren celosvětově vyšplhají na € 21,6 miliard.

Během těchto pěti let by se výkon příbřežních větrných parků měl zvýšit ze současných 1,5 GW na 6,6 GW, tedy více než čtyřnásobně. Technologický pokrok, tlak Evropské unie na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů i hrozící nedostatek klasických výrobních zdrojů na kontinentu investory lákají. Dle výpočtů Světové rady pro větrnou energii (Global Wind Energy Council) představují příbřežní elektrárny v současnosti 2,3 % celkové evropské větrné kapacity, která v současné době pokrývá 5,3 % poptávky po elektřině v EU. Zatím nejvýznamnějšími průkopníky v této oblasti jsou Velká Británie, Dánsko, Holandsko, Irsko a Švédsko, ale i Německo. Odborníci však upozorňují i na velký potenciál východní Evropy, především Polska a Pobaltí.

Nejnovější studie Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA; European Wind Energy Association) „Čistá energie“ (Pure Power) celkový podíl větrné energie do roku 2020 až třikrát navyšuje – v optimálním případě 20 %, reálně ale kolem 16 %, což plně odpovídá představám Evropské komise.

Díky investicím do výstavby pobřežních i mořských větrných farem ve výši až 194 miliard eur a zvyšující se poptávce domácností po elektřině na provoz ústředního vytápění a dopravy – dvou energeticky náročných odvětví, by Evropská unie v roce 2020 vyráběla už 34 % energie z obnovitelných zdrojů a o třicet let později dokonce 100 %, přičemž polovinu by produkoval vítr. Splnila by tak jeden z cílů klimaticko-energetického balíčku, který schválila v roce 2008.

Klíčovým úkolem pro to je, aby Evropská unie nastavila legislativu pro obnovitelné zdroje energie v období po roce 2020 do roku 2050, a zároveň nasměrovala dostatek

http://ekoporadenstvi.ic.cz