Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Pivoňky (Paeonia) patří k nejstarším kulturním rostlinám a klasickým trvalkám venkovských, japonských i romantických zahrádek. Výrazné, pěkně tvarované listy a hlavně květy, v nichž se snoubí prostý šarm a přepychové barvy jim propůjčují vznešený a nestárnoucí půvab.

Přesvědčivou krásu pivoněk obdivovali čínští zahradníci už před více jak tisíci lety, nicméně báje o nich se zrodily v antice. Od té doby vzniklo nesmírné množství variet, které se stále častěji stávají součástí velkolepých sbírek nadšených zahrádkářů.

Rozmanité květní formy a barvy

Rozlišujeme květy jednoduché, poloplné, plné a sasankovité s dobře viditelnými, nenápadnými anebo chybějícími tyčinkami. Barevná škála sahá od bílé přes všechny možné odstíny růžové k nevšední žluté a oranžové až po fialkovou a karmínově červenou. U plných a poloplných květů se vnitřní korunní lístky mohou lišit od barvy a tvaru lístků vnějších.

Romantická odrůda Santa Fe má vnější korunní lístky široké a sytě růžové, vnitřní jsou užší a třepenité s krémovými až narůžovělými odlesky.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Květy v průměru měří 5 až 30 cm. Mnohé navíc příjemně voní. V závislosti na varietě nakvétají pivoňky od konce dubna do začátku července.

Členění pivoněk

Pivoňky dělíme na bylinné, které na zimu zatahují a dřevité, souhrnně označované jako Paeonia suffruticosa, jejichž listy sice opadají, ale výhony celoročně přetrvávají. Nejnovější jsou Itoh hybridy vzešlé křížením bylinných a dřevitých druhů. Na zimu zatahují, mají silné stonky a velké květy.

K nejpěstovanějším bylinným druhům patří pivoňka bělokvětá neboli čínská (P. lactiflora), pivoňka lékařská (P. officinalis) a nevšední pivoňka úzkolistá (P. tenuifolia).

Zatahující druhy zpravidla měří od 50 do 100 cm. Dřevité běžně dosahují výšky okolo 150 cm. Některé variety však mohou přerůst 200 cm.

Kde se jim daří a co potřebují

Pečlivé zvážení místa výsadby je velmi důležité. Pivoňky totiž špatně snášejí přesazování a jejich krása se rozvíjí až s přibývajícími lety.

Milují slunce, ale pokvetou i v lehkém polostínu. Minimálně šest hodin slunečního svitu denně je pro ně optimální. Potřebují výživnou hlinitou, ale volně propustnou půdu. V trvalém mokru rychle zacházejí. Při nedostatku místa nebo v konkurenčně silném prostředí ostatních trvalek či dřevin nerozvinou svůj plný potenciál.

Správná výsadba

Jestliže i na vhodném stanovišti pivoňky živoří a nekvetou, bude chyba nejspíš ve špatné hloubce výsadby.

V červnu své sasankovité, rubínově červené květy předvádí P. lactiflora Charm.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Ztloustlé kořeny bylinných druhů a odrůd a Itoh hybridy sázíme mělce. Horní pupen nesmíme zasypat více jak 5 cm vysokou vrstvou substrátu. Kvalitní zdravý kořenový díl má mít minimálně 4 pupeny.

Naopak dřevitým pivoňkám, které se často štěpují, svědčí hluboká výsadba. Místo štěpování by ideálně mělo ležet 15 i více centimetrů pod zemí, aby výhony naroubované odrůdy vytvořily množství vlastních kořenů.

Pivoňky vysazujeme nejlépe v září, aby měly dostatek času k zakořenění. Jarní výsadba je možná, ale rostlinám trvá mnohem déle, než se ujmou, zčásti také proto, že podzemní orgány utrpěly stres skladováním přes zimu.

Dobře zakořeněné rostliny pěstované v nádobách sázíme kdykoli to počasí dovolí.

Více informaci k článku najdete zde

www.novinky.cz