Při výběru auta je třeba myslet i na to, kolik vás bude stát jeho servis. A povinné ručení a dálniční známka nejsou to jediné, na co si připravit peníze. Kolik bude stát pojistka zjistíte dotazem na pojišťovně také velmi snadno. Vypátrat další věci, za které se peníze rozkutálí, je už složitější.
Ve firmách, které mají flotily aut, se velmi pečlivě sledují celkové náklady provozu vozidla, v hantýrce správců autoparků o nich uslyšíte jako o TCO (total cost of ownership, nebo také total cost of operation). "V případě firemních flotil se snažíme dopátrat celkových nákladů spojených s údržbou vozidel," popisuje Jan Tejnor z Arval CZ, jedné největších leasingovek na českém trhu specializovaných na firemní autoparky.
"První snahy dopočítat se celkových nákladů většinou vedly k aritmetickým součtům položek na nákladových účtech k jednotlivým vozidlům. Sčítaly se tak odpisy vozidel, náklady na mandatorní poplatky, pojištění, servis a tak dále," popisuje. Pak firmy začaly připočítávat náklady administrativy, cenu práce při údržbě autoparku a začaly uvažovat o ceně vozidla jako uchovateli hodnoty. "U těch nejznalejších a nejsofistikovanějších poradenských firem jsou již schopni uvážit časovou hodnotu vynaložených prostředků vzhledem k financování firmy a jejím ekonomickým výsledkům, připojit pohled technicko-provozní, tedy dostupnost servisní sítě, spolehlivosti a cenu zajištění mobility," popisuje Jan Tejnor.
"Čím má firma víc zkušeností a ekonomického povědomí, tím víc se orientuje dle TCO. Povědomí většinou, ale ne vždy, roste s velikostí firmy. Řada firem se dodnes orientuje podle pořizovacích cen," dodává Jan Tejnor. Placení s nákupem auta totiž teprve začíná.
Tejnor vysvětluje, že je třeba se soustředit na skutečné hybatele nákladů jako je zůstatková hodnota nebo u firem administrativní náklady. Pokud potřebujete auto k práci, soustřeďte se také například na dostupnost servisu a dalších služeb.
Spotřeba a výběr motoru
Velmi obecně se udává, že u firemních aut 30–50 procent všeho placení kolem auta představují náklady na palivo a 30–50 procent ztráta při následném prodeji vozidla.
Na spotřebu se Češi zaměřují velmi silně. Souvisí a ní i volba motoru. Obecně lze říci, že nafťák se vyplatí těm, kdo najezdí ročně alespoň patnáct dvacet tisíc kilometrů. Opravdu přemýšlejte a nenechte se přesvědčit prodejcem k nákupu dieselu za cenu benziňáku. Nižší spotřeba je lákavá, ale o nafťák musíte mnohem důsledněji pečovat. Náklady na servis pak mohou úsporu vymazat.
U nafťáku si musíte hlídat kvalitu paliva, které tankujete. Občas v zimě nenastartujete, bojíte se o drahé vstřikovače a palivové čerpadlo a úpíte, když manželka necitlivě zachází se spojkou (spojka s dvouhmotovým setrvačníkem tlumícím nepravidelný chod nafťáku vyjde v druhovýrobě na octavii na patnáct dvacet tisíc a servisy je mění jak na běžícím pásu).
Více informaci k článku najdete zde
www.idnes.cz