Malá encyklopedie zapalování a žhavení (3. díl) - IHR Autodíly s. r. o

5 nejnovějších poptávek

Mobilní obytná buňka
Kancelářské potřeby
Dodávka technických plynů
Vybavení DM
Fotovoltaická elektrárna

Další poptávky

5 nejnovějších nabídek

Filament PLA od 299,-
ForCUT 100+hořák A141 6m
ForMIG 220
PICOMIG 180 multifunkční invertor
PEGAS 160 MIG SYN multifunkční invertor

Další nabídky

Malá encyklopedie zapalování a žhavení (3. díl) - IHR Autodíly s. r. o

20/09/2020

V předcházejících dvou dílech jsme se seznámili s požadavky, které klademe na zapalovací svíčku a udělali jsme si rovněž malou exkurzi do historie vývoje zapalovacích svíček na konci 19. a na začátku 20. století.

B ěhem své existence prodělaly zapalovací svíčky velký technický vývoj, současně s tím se objevila i řada nových technických požadavků na výkon a konstrukci. V praxi se svíčky dělí podle různých kritérií do několika skupin, díky čemuž vznikají vždy určité kategorie mající podobnou konstrukci i výkon. Připomeňme si alespoň ta nejdůležitější členění, jako například:

■ dělení dle teploty

■ dělení dle délky závitu

■ dělení dle utěsnění závitu svíčky

■ dělení dle tvaru jiskřiště

■ dělení dle počtu elektrod

Není žádným tajemstvím, že zážehové a vznětové motory současnosti využívají pouze část vzniklé energie z prohoření palivové směsi. V tomto směru hovoříme o tzv. účinnosti spalovacích motorů, která se v průměru pohybuje kolem čtyřiceti procent. Jedná se tedy o skutečně využitelnou tepelnou energii vzniklou prohořením plynů (směsi paliva a vzduchu), kterou jsme schopni převést a efektivně využít s pomocí mechanického pohybu pístů a přeměnit ji na kinetickou energii.

Pokračování v PDF