30/11/2011 |
Víme již, kde jsou instalovány měřiče, jak často a kým jsou odečítány a kam se ukládají jejich hodnoty. Můžeme přistoupit k odborně nejnáročnější oblasti energetického managementu - návrhům energeticky úsporných opatření. V následujícím textu volně navazujeme na zářijové vydání Moderní obce, kde jsme se učili mapovat největší spotřebiče energií v obci a definovat místa největších spotřeb včetně vody. JASNĚ DEFINOVANÉ SKUPINYTa lze rozdělit do tří jasně definovaných skupin (tabulka 1). O většině z nich jste již slyšeli a některá jste schopni zavést sami, neboť v nich není schována >>žádná věda<<. Každopádně je však vhodné k uvedeným návrhům připsat poznámku: >>Co nejvíce ovlivňuje spotřebu tohoto spotřebiče?<< Někdy najdete jen dva až tři energetické faktory, jindy jich může být více (tabulka 2). Pokud jste schopni vyjmenovat tyto faktory, máte z velké části vyhráno, neboť přesně víte, kam napřít síly cílící na efektivní úspory. Je zřejmé, že mnohdy je problém komplikovaný a stává se ještě komplikovanějším, když je třeba posoudit i ekonomickou stránku: Je skutečně ekonomicky vhodné dané energeticky úsporné opatření zavést? Vrátí se vůbec vložené peníze? EKONOMICKÁ NÁVRATNOSTPři rozhodování o zavedení energeticky úsporných opatření se Státní fond životního prostředí, starosta obce nebo ředitel podniku ptají: >>A vyplatí se nám to? Jaká je návratnost?<< Odpověď bývá stručná až lakonická: >>Ano, za pět let.<< Cesta k ní je však již výrazně složitější, viz energetické faktory uvedené v tabulce 2. Úskalí skrytých ve výpočtech a jejich metodikách je řada. Zakopaný pes je v tomto: Ekonomická návratnost je výsledkem zlomku, v jehož čitateli je cena investice (zateplení, nových oken, nové kotelny), ve jmenovateli pak úspory energie za jeden rok provozu po realizaci opatření; obě hodnoty vyjádřené v korunách a současných cenách. Ale o skutečné návratnosti rozhoduje cena energie za 5, 10 i 15 let. Jaká bude? Pro stanovení vývoje cen energie je snad nejlepším nástrojem křišťálová koule - jaké události ovlivní cenu energií v průběhu dalších 10 let po zkušenostech např. s ropnou katastrofou v Mexickém zálivu, uzavřením jaderných elektráren v Německu, osvobozeneckými boji v arabském světě nebo s objevem využití břidlicových plynů v Polsku? Bude v ČR někdy sazba DPH na teplo stejná jako na zemní plyn? Jakou další kampaň chystají vlády v Praze a Bruselu po boomech s biolíhem, biomasou, fotovoltaikou, emisními povolenkami, chytrými sítěmi, elektromobily? Jak rychle poroste spotřeba energie v Číně, Indii či Jižní Americe? Tyto parametry a jejich hodnoty do výpočtů nikdo nedostane. Smiřme se s tím, že všechny výpočty ekonomické návratnosti energeticky úsporných opatření vycházejí z nynějších poznatků a znalostí. A jediným všeshrnujícím jmenovatelem je sázka. Sázka na to, že cena energie v horizontu střednědobém a dlouhodobém poroste. Všechna zavedená energeticky úsporná opatření stavějí na základním axiomu: Cena energie bude vždy vyšší, než je dnes. TOMÁŠ CHUDOBA Tab. 1 Energeticky úsporná opatření
Tab. 2 Energetické faktory ovlivňující spotřebu
www.enviweb.cz |
Proč využívat Industry-EU? Cíle portálu Industry-EU Poptávky a nabídky Industry-EU