Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Řada zemí EU zavedla v návaznosti na Směrnici EP a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů svůj vlastní systém štítkování a kategorizace nových osobních vozidel, tato povinnost vznikla totiž na unijní úrovni již v lednu roku 2001.

U nových osobních vozidel jde o povinnost zajistit v místě jejich prodeje na zřetelně viditelném místě přítomnost zvláštního štítku, jenž zobrazuje mj. tzv. oficiální spotřebu paliva a doprovodné emise oxidu uhličitého.

Štítek musí mít předepsanou velikost (formát A4) a kromě uvedených údajů o spotřebě paliva a emisích CO₂, musí dále mj. obsahovat odkaz na existenciprůvodce ekonomikou provozu vozidla z pohledu spotřeby paliva,který má být přenosný, pevný a poskytovaný zdarma zájemcům na požádání jak na prodejních místech, tak i u určených orgánů v rámci každého členského státu (u nás na ministerstvu dopravy ČR).

Vedle štítku a průvodce má být dále k dispozici v místě prodeje pro každou značku plakát (či elektronický displej), který obsahuje přehled všech modelů dané značky s parametry spotřeby paliva a emisemi CO₂. A také, že tyto informace musí být o vozidlech uvedeny minimálně v jakýchkoliv tištěných propagačních materiálech příp. i u jiných forem propagace.

Ztvárnění štítku i hodnotící metodiku kategorizace vozidel si přitom každá ze zemí vytvořila vlastní, například státy jako Belgie, Rakousko, Dánsko, Velká Británie, Irsko, Nizozemí, Španělsko, Portugalsko, Francie či také Švýcarsko, ačkoliv není členem unie.

Zpravidla štítek zobrazuje několik energetických tříd odlišených barevně (od zelené po červenou), písmeny abecedy (A až G), případně i šipkou různé délky (od nejkratší po nejdelší), přičemž systém kategorizace je buď založen na absolutním množství produkovaných emisí CO₂ na ujetý kilometr případně spotřebě paliva (příklad Velké Británie, Irska, Francie, Dánska, Belgie či Rakouska) nebo jsou pro určení dané třídy využity zohledňující faktory jako je váha vozidla či plocha, kterou svými rozměry zabírá (takto je to např. ve Švýcarsku, Španělsku, Nizozemí).

Podle množství emisí CO₂, jež vůz při ujetí 1 km vyprodukuje a které je přímo úměrné výši spotřeby paliva, může být buď průměrný (třídy D), úsporný (třídy A, B, C), nebo je energetickým žroutem (třídy E, F, G).

Vedle těchto systémů pak existují také systémy hodnocení, které berou do úvahy ještě další vlivy vozidla na životní prostředí, jako jsou emise běžných škodlivin (NO_x, PM, uhlovodíky), hluk příp. další. Příkladem je hodnocení "ecoscore" využívané v belgických Flandrech či tzv. "ecorating" vytvořený Švýcarským automotoklubem pro hodnocení environmentální přívětivosti vozidel.  

Environmentální hodnocení energetického štítku ve Velké Británii od roku 2005 (takto mohou být označována i ojetá vozidla v autobazarech, souhlasí-li s tím prodejce i vlastník vozu) je těsně spjato s finančními nástroji: platí tzv. silniční daň (Vehicle Excise Duty gVED) pro fyzické osoby a vozidla registrovaná po 1. 3. 2001 (0 – 400 £/rok) a pro firmy (Company Car Tax - CCT) dle emisí CO₂ (15% ročně pro vozidla s CO₂ pod 135 g/km).

Rychle rostoucí počet různých národních forem podoby štítku a systému kategorizace energetické náročnosti vozidel přiměl Evropskou komisi kesjednocení a možnosti zavést doprovodný finanční nástroj - zdanění nových vozidel uváděných na trh dle emisí CO₂. S ohledem na dobré zkušenosti bude štítek vytvořen po vzoru energetických štítků používaných u elektrospotřebičů.  

Jako nejlepší se ukázal tzv. absolutní způsob kategorizace: založený na definici hranic jednotlivých tříd bez ohledu na užitné vlastnosti vozu (např. velikost vozu pokud jde o vnější rozměry či užitná hmotnost), s tím, že by byla definována v absolutní výši tzv. referenční úroveň reprezentující třídu "D", od níž by se dle definovaných procent odvíjely hranice všech ostatních tříd. Třída C by tak byla o min. 5 % lepší, třída B o 15 % a třída A o min. 25 % lepší. Opačně by pak byly hranice tříd E, F a nejhorší třída G.

K jeho faktickému zavedení na úrovni EU však zatím nedošlo. Příčiny jsou zřejmě dvě: odpor automobilového průmyslu (do spodních pater energetických štítků by byl odsouzeny téměř všechny automobily střední třídy a výše) a objektivní definice referenční úrovně (národní trhy jednotlivých členských zemí unie jsou dosti rozdílné, pokud jde o strukturu prodejů nových osobních vozidel, znevýhodněny by byly všechny chudší země).

A tak je stále ve hře i tzv. relativní systém, který by zohledňoval i užitné vlastnosti vozidel a preference zákazníků. Ve třídě C či dokonce B by se pak mohly objevit i úsporné modely vozidel střední a vyšší střední třídy jako je VW Passat Blue Motion, Škoda Superb GreenLine či BMW řady 3x či 5x vybavené technologiemi Efficient Dynamics.

U relativního systému je však problém s určením vhodného zohledňujícího parametru: může jím být (užitná) hmotnost vozidla nebo také "stopa" (footprint) vozu vymezená rozvorem náprav a rozchodem kol. Právě tento druhý parametr je podporován nevládními organizacemi, jelikož v sobě neobsahuje negativní motivaci, jako je tomu u hmotnosti (výrobci nejsou motivováni snižovat hmotnost vozidel, která se významnou měrou podílí na celkové spotřebě paliva).

Naposledy se Evropská komise rozhodla hledat vhodné řešení jednotného systému energetického štítkování osobních vozidel v celé EU v létě 2008 v rámci otevřeného konzultačního řízení probíhajícího na stránkách EK ve věci novely předmětné směrnice 1999/94/ES. Od té doby se na oficiální unijní návrh stále čeká.

Bez ohledu na to, zda se tak stane, se mohou energetické štítky na vozidlech v autosalónech v Česku objevit i dříve. Ministerstvo dopravy ČR si v rámci politiky podpory energetické efektivnosti a snižování emisí v dopravě nechalo v roce 2009 vypracovat možný národní systém energetického štítkování nových osobních vozidel, který by v případě neakceschopnosti komise mohl být zaveden. Tímto krokem ale zdá se zatím další snahy MD skončily. Nicméně v návrzích na energetický štítek u nás se objevují tyto hranice: kategorie A (emise CO₂ do 119 g/km), kategorie B (emise CO₂ od 119 do 134 g/km), kategorie C (emise CO₂ od 134 do 150 g/km), kategorie D (emise CO₂ od 150 do 166 g/km). Do kategorie A by tak byl zařazen ekologický model Škoda Fabia Greenline, na rozdíl od „obyčejné“ Škody Fabia v kategorii C apod.

Odkazy:

http://www.uspornajizda.cz/jak-zjistit-energetickou-tridu-vozu

Poznámky:

Průvodce spotřebou paliva a emisemi CO₂ obsahuje mj. tyto informace:

1. ročně vydávaný seznam všech nových osobních automobilů dostupných k prodeji na trhu podle značek v abecedním pořadí.  

2. pro každý model typ paliva, číselná hodnota oficiální spotřeby paliva a oficiální typické emise CO₂.  

3. jmenný seznam 10 nejúspornějších nových modelů osobních automobilů seřazených v pořadí stoupajících typických emisí CO₂ pro každý typ paliva.  

4. radu motoristům, že správné používání a pravidelná údržba automobilu, způsob řízení takový, kdy se nevyužívá agresivní jízdy, cestuje se při nižších rychlostech, předchází se brzdění, správně se hustí pneumatiky, zkracují se časy chodu motoru naprázdno, automobil se nepřetěžuje, zlepšuje spotřebu paliva a snižuje emise CO₂ jejich osobního automobilu;

5. vysvětlení působení plynných emisí způsobujících skleníkový efekt, možné změny klimatu a závažnost působení motorových vozidel, jakož i odkaz na jiné možnosti volby paliva dostupného pro spotřebitele a jejich důsledky pro životní prostředí založené na posledních vědeckých důkazech a legislativní požadavky;

6. odkaz na cíl EU pro průměrné emise CO₂ nových osobních automobilů a datum, k němuž by cíle mělo být dosaženo (Dle Nařízení EP č. 443/2009 jsou výrobci povinni emise CO₂ u nových osobních automobilů snižovat v průměru na 120-130 g/km do roku 2015)

7. odkaz na průvodce Komise spotřebou paliva a emisemi CO₂ na internetu, jakmile bude k dispozici.

Plakáty splňují mj. tyto požadavky:

1. plakát má minimální rozměry 70 cm x 50 cm;

2. informaci na plakátě je možné snadno přečíst;

3. modely osobních automobilů jsou sdruženy do skupin a uvedeny samostatně podle druhů paliva (např. benzín nebo nafta). V rámci každého typu paliva jsou modely seřazeny v pořadí stoupajících emisí CO₂, přičemž model s nejnižší oficiální spotřebou paliva je umístěn na prvním místě seznamu;

4. pro každý model osobního automobilu je v seznamu uvedena jeho značka, číselná hodnota oficiální spotřeby paliva a oficiálních typických emisí CO₂.

5. plakát obsahuje tento text týkající se dostupnosti průvodce spotřebou paliva a emisemi CO2: "Průvodce spotřebou paliva a emisemi CO₂, který obsahuje údaje pro všechny nové modely osobních automobilů, je zdarma k dispozici na všech prodejních místech;"

6. plakát obsahuje tento text: "Kromě účinnosti automobilu hraje při určení spotřeby paliva a emisí CO2 roli styl řízení, jakož i jiné netechnické činitele. CO₂ je hlavní plyn vyvolávající skleníkový efekt, který způsobuje globální oteplování;"

7. plakát bude kompletně aktualizován nejméně jednou za 6 měsíců. Mezi aktualizacemi se nové automobily budou přidávat na konec seznamu.

Veškerá propagační literatura obsahuje údaje o oficiální spotřebě paliva a oficiálních emisích CO₂ automobilů, kterých se týká. Tyto informace by měly splňovat následující požadavky:

1. být snadno čitelné a neméně nápadné, než hlavní část informací uváděných v propagační literatuře;

2. být snadno srozumitelné i při povrchním kontaktu s nimi;

3. oficiální údaje o spotřebě paliva by měly být poskytovány pro všechny odlišné modely automobilů, které propagační materiál zahrnuje. Jestliže propagační literatura obsahuje odkaz pouze na typ a nikoli na nějaký konkrétní model, potom údaje o spotřebě paliva nemusí být uvedeny.

http://ekoporadenstvi.ic.cz
http://ekoporadce.g6.cz