Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Mezinárodní energetická agentura (AIE) nedávno rozhodla o snížení počtu projektů výstavby nových jaderných elektráren do roku 2035 až o polovinu, což znamená snížení ze zamýšlených 360 GW až na 180 GW, a snížení podílu energie z jádra na celkové výrobě energie z dnešních 14 na 10 %. Odhaduje se, že třetina poptávky bude muset být zajištěna ale jiným způsobem, a to prostřednictvím trhu s uhlím. To ale znamená nevyhnutelné zvýšení cen uhlí, a hlavně závažné dopady na životní prostředí: zejména větší náklady na snižování emisí skleníkových plynů a eliminaci následků oteplování, včetně negativních následků těžby a úpravy uhlí.

Světová poptávka po lignitu a dalších typech uhlí v posledním období podstatně vzrostla, poháněna především Čínou a Indií. Analytikové očekávají, že do roku 2035 dojde k více než 50 % navýšení celkové těžby uhlí, která ještě v roce 2010 představovala 6,5 miliardy tun (+ 8 % oproti ročnímu základu). Uhlí se celkově podílí na 41 % celosvětové výroby elektrické energie, přičemž v Evropě se jedná o 26 %. Čísla se však budou měnit: pouhým odstavením 28 evropských jaderných reaktorů starší generace (z celkového počtu 143) se zvýší poptávka po uhlí o 8 až 10 procent. Přitom předpokládaná doba spotřeby černého uhlí ve světě se odhaduje zhruba mezi 200 až 300 lety.

Německo, hlavní evropský spotřebitel antracitu, se rozhodlo pro bolestivý návrat k fosilním palivům, a Polsko, které uhlím dokáže pokrýt 90 % svých energetických potřeb, hodlá učinit totéž.

V Německu, kde má podíl OZE vzrůst ze současných 17% až na minimálně 35% nejpozději do roku 2022 (předpokládá se ale až 47%) současně s úplným odstavením jádra, budou průběžně pokrývat výpadek po odstavení 17 jaderných centrál paroplynové elektrárny (nyní 13% spotřeby) a také uhelné elektrárny vybavené nejmodernějšími filtry (nyní 43 % spotřeby, např. odpojený blok obří uhelné elektrárny u Mannheimu, paroplynový blok 2 elektrárny Mohuč-Wiesbaden a blok C uhelné elektrárny v Ensdorfu). Podle mnoha expertů je naprosto reálné, aby v Německu bylo pokryto plných 100 % spotřeby obnovitelnými zdroji, a to nejpozději k roku 2040. K odklonu od jádra a k podpoře nízkouhlíkové energetiky se postupně se přidávají i další země, jako Itálie, Švýcarsko, Finsko, nově i Francie.

Velká Británie, kde se výroba energie zajišťuje rovnovážně jádrem, uhlím a plynem, dala zelenou pro odstavení elektráren nejstarší generace. V ostatních zemích Evropy zůstává situace beze změny – stavět nové uhelné elektrárny již není kde, je to neekologické a neudržitelné. Proto se využívají výrobny, které jsou k dispozici, a modernizují se.

V České republice se počítá s postupným snižováním spotřeby uhlí během příštích deseti let, v domácnostech nejméně o polovinu. Do dvaceti let se má uhlí k vytápění používat jen minimálně.  Mezi hlavní opatření, který k tomu mají vést, patří postupná modernizace části stávajících hnědouhelných elektráren (Tisová, Poříčí u Trutnova, Hodonín, Ledvice, Tušimice a Prunéřov), ostatní mají být během deseti let 2013 – 2023 odstaveny, přestavba elektrárny Chvaletice u Pardubic do roku 2015 na černé uhlí, výstavba dvou paroplynových elektráren (výkony 800 a 840 MW) v Mělníku do roku 2016, a dostavba dvou jaderných bloků Temelína (o výkonu 1 000 až 1 600 MW).

V Česku se těží zejména hnědé uhlí a jeho dovoz je podstatně nižší než u černého uhlí. Loni se dovezlo hnědé uhlí za 394 milionů korun, vývoz činil 1,6 miliardy korun. Dovoz černého uhlí do České republiky se v posledních letech postupně zvyšuje. Hlavním dovozcem bylo s uhlím v hodnotě 4,08 miliardy korun Polsko, s dovezeným uhlím za 992 milionů korun následovalo Rusko. Vývoz černého uhlí z Česka je mnohem vyšší než dovoz: v roce 2010 v hodnotě 19,4 miliardy korun. Hlavními odběrateli byly Slovensko, Polsko a Rakousko.  

V té souvislosti je docela zajímavá nedávná informace o plánovaném omezení vývozu hnědého uhlí státem do zahraničí, když jde vlastně jenom o cca milion tun ročně. I přesto, že oficiálně je vlastníkem nevytěženého uhlí stát, v rámci posuzování vlivu těžby na životní prostředí při rozšiřování těžby ve Vršanech skupiny Czech Coal miliardáře Pavla Tykače si stát nedokázal vymoci podmínku, která by zajistila směřování 60 procent uhlí z Vršan českým teplárnám.  

Je téměř ale jisté, že druhá největší těžařská společnost v zemi CCG (Czech Coal Group) vytváří uměle tlak na zvyšování cen hnědého uhlí, např. bez vážných geologických, technických a technologických důvodů omezuje těžbu uhlí, snaží se tak ponechat nevytěžené uhlí v zemi, dokud jeho ceny nevzrostou opět na požadovanou úroveň, a odmítá podepisovat smlouvy na prodej uhlí po roce 2012. Tato společnost dnes těží 14,5 milionu tun a v případě neprolomení limitů sníží těžbu na zhruba jedenáct milionů tun. Po roce 2012 má však nasmlouváno jen 2,4 milionu tun a po roce 2015 už jen 0,6 milionu tun. Czech Coal tedy drží 8,5 až dvanáct milionů tun nekontrahovaného uhlí, které odmítá prodat zákazníkům, kteří ho potřebují, vyhrocuje tak zbytečně situaci na trhu, k uklidnění nepřispívá ani chování MPO.

Dle odborných výpočtů je ale hnědého uhlí u nás dostatek pro příštích 20 let i s platnými územními limity, a pokud budou posunuty limity těžby na lomu Bílina, tak je hnědého uhlí dostatek na 40 let! Prolomení územních limitů těžby na lomu ČSA není tedy rozhodně nutné a sektor centrálního zásobování teplem je ani nepotřebuje. České teplárenství je třeba modernizovat a postupně v něm nahrazovat uhlí náhradními palivy včetně obnovitelných zdrojů - možnosti dodávek tepla z OZE jsou až cca 4x větší než příležitosti k výrobě elektřiny z OZE - mohou pokrýt až 43 % spotřeby energie v budovách (solární kolektory, tepelná čerpadla, kotle na biomasu).

Ceny elektřiny z jednotlivých zdrojů

Zdroj energie                            Cena za 1 kilowatthodinu v eurocentech

Jaderná energie (lehkovodní reaktor)                 5,2

Hnědé uhlí                                                       5,5

Černé uhlí                                                        6,2

Zemní plyn                                                       8,1

Vodní energie                                                   10,2

Biomasa                                                           11,4

Větrná farma (na souši)                                     11,8

Větrná farma (na moři v šelfu)                          14,0

Fotovoltaika (na střeše)                                    31,0

http://ekoporadenstvi.ic.cz