Výběr reproduktorů je bez nadsázky jeden z nejdůležitějších kroků při stavbě soustavy, který může být právě tak prvním krokem k úspěchu jako příčinou nezdaru. Je nutno zdůraznit, že jedině z kvalitních a vhodných reproduktorů lze postavit dobrou reproduktorovou soustavu. Žádné sebevětší kouzlení s výhybkou či s korekčními obvody nemůže ze špatných nebo pro daný účel nevhodných reproduktorů udělat opravdu hrající soustavu. Je třeba na to myslet, až půjdete kupovat reproduktory – při pohledu na cenovky se to zapomíná. Zde uvádíme několik pravidel, doporučení a poznámek k samotnému výběru reproduktorů.,

Hlubokotónový reproduktor

1. Větší reproduktory zpravidla vyžadují větší ozvučnice než malé, ale mívají lepší přenos nízkých kmitočtů.
2. Menší reproduktory mívají lepší přenos středních a vysokých kmitočtů. Jejich kmitočtová charakteristika zasahuje výše a s rostoucím kmitočtem tolik nesměrují jako velké reproduktory.
3. Menší reproduktory mívají lepší dynamické vlastnosti a proto se lépe hodí např. k reprodukci zpěvu.
4. Věnujte pozornost (hlavně při výběru profesionálních reproduktorů) maximálnímu akustickému tlaku Lm. Ten se obvykle neuvádí, ale můžete si jej spočítat ze vzorce : Lm = citlivost + 20 Log zatížitelnost. Přesto, že se jedná o teoretickou, mezní hodnotu, je na ní daleko názorněji než ze samotné citlivosti a zatížitelnosti vidět to, co z reproduktoru opravdu dostanete. Zatížitelnosti dosazované do vzorce musí být získány stejnou metodou – proto pozor na zavádějící výsledky při srovnávání reproduktorů různých firem.
5. Všimněte si průměru kmitací cívky. Maximální akustický tlak Lm z předchozího bodu je teoretická maximální hodnota, která by platila, kdyby se kmitací cívka reproduktoru vůbec neohřívala. Po ohřátí kmitačky vzroste její odpor, takže výsledný akustický tlak bude menší než vypočtená hodnota. Tento jev je nazýván jako termická komprese a postihuje méně reproduktory s větší kmitací cívkou.
6. Při výběru reproduktoru přihlédněte také k jeho maximální lineární výchylce Xmax. Zjednodušeně řečeno – tento parametr udává maximální výchylku membrány, při které má reproduktor přijatelné zkreslení. Čím nižší kmitočty má reproduktor vyzařovat a čím vyšší je požadovaný akustický tlak, tím vyšší by měla být Xmax. Čím nižší má reproduktor lineární výchylku, tím je „středovější".
7. Dalším omezením, které se v praxi u hlubokotónového reproduktoru uplatní, je omezení mechanické výchylky vlivem konečné délky rozvinutí závěsů kmitacího systému. Tento nedostatek se projevuje poklesem kmitočtové charakteristiky v oblasti velmi nízkých frekvencí při velkém buzení. Proto reproduktor, který má na velmi nízkých kmitočtech docílit vysoký akustický tlak, musí mít velké rozvinutí závěsu membrány.
8. Určitou představu o chování reproduktoru při velkých příkonech může dát počet a hloubka vlnek závěsu membrány a opatrné promáčknutí (reproduktoru to nesvědčí) kmitacího systému prsty blízko středu membrány (kopulky).
9. Nižší citlivost hlubokotónového reproduktoru ještě neznamená horší přenos nejnižších kmitočtů, naopak – rozšíření kmitočtového pásma směrem dolů bývá dosaženo právě na úkor citlivosti. Souvisí to s dalšími parametry, jako je rezonanční kmitočet, celkový činitel jakosti, a ekvivalentní objem.

Středotónový reproduktor

1. Ať už přímovyzařující nebo tlakové, si při výběru zaslouží přinejmenším stejnou pozornost jako basové reproduktory. Pamatujte na to, že tento reproduktor pracuje v pásmu, kde je lidské ucho nejcitlivější, a tudíž by měl být nejkvalitnější.
2. Buďte opatrní u reproduktorů s uzavřeným košem. Tyto reproduktory, u kterých je pracovní objem vytvořen nevystřižením otvorů v plechovém koši, bývají sice levnější, ale také ne příliš kvalitní.
3. Nejlepší pochopitelně je, když si můžeme reproduktor vyzkoušet a poslechnout si jeho reprodukci na hudebním i sinusovém signálu. Propísknutí kvalitním generátorem může odhalit případné zkreslení a rezonance.

Vysokotónový reproduktor

1. V profesionálních soustavách bývají většinou tlakové, u HIFI kalotové, které mají nižší zkreslení, vyrovnanější kmitočtovou charakteristiku, ale také menší citlivost. Ta totiž tvoří mimo jiné bezpečnostní faktor, protože citlivý výškový reproduktor může pracovat chráněn odporovým děličem.
2. Jako další ochranný prvek poslouží žárovka, jejiž parametry je nutno určit dle zatížitelnosti reproduktoru. U piezo reproduktorů nezapomínejte na ochranný rezistor či PTC člen (automatická tepelná pojistka – viz konstrukční prvky).
3. Při posuzování vlastností, výběru a použití tlakových jednotek je dobré mít na paměti, že dolní mezní kmitočet, citlivost a směrové vlastnosti závisí podstatnou měrou na použitém zvukovodu – jeho správný výběr je tedy velmi důležitý.

Ne každému je jasné z čeho se reproduktor skládá a jak funguje. Proto si vysvětleme pár konstrukčních částí hlubokotónového reproduktoru.