Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Piliny a hobliny vznikající jako odpad při výrobě předmětů ze dřeva, rákosí, tráva, sláma po vymlácení obilí a jiné zbytky z rostlinné a živočišné výroby.

Daly by se uvádět ještě další hmoty, které vznikají jako vedlejší produkt při průmyslové nebo zemědělské výrobě a které jsou i dnes ještě mnohdy považovány za odpad. A je to škoda.

Jde totiž o materiály, které se osvědčují jako vhodné pro nejrůznější výrobní a kompletační účely a které v mnohém předčí moderní, a dokonce high-tech materiály, pokud jde o tepelnou izolaci a regulaci vlhkosti.

Piliny + syrovátka

Před několika lety německá dřevozpracující a stavební firma Baufritz v Allgaeu zkusila pro izolaci domků, pro které dodávala komponenty, použít jako izolaci hobliny a piliny, jichž měla dostatek. Ty byly napuštěny syrovátkou, pro kterou blízký mlékárenský podnik neměl jiné uplatnění než jako krmivo pro vepře a zbytek vyléval do kanalizace. Směs dřevní hmoty se syrovátkou se umístí do stěnového dřevěného bednění, kde se stlačí na potřebnou hustotu. Ukázalo se, že takto pořízený izolant je lepší než dosud používané syntetické izolační hmoty. Při používání syntetických materiálů se v místnostech nepříznivě projevovala vlhkost, a dokonce se v nich tvořila plíseň. To po použití nového izolantu odpadlo.

Výhodou kombinace dřevěného odpadu se syrovátkou je také nehořlavost izolantu, i poté, co piliny do sebe vsáknou kapalinu - když se do nádoby s izolantem vhodí zapálená sirka, tak zhasne. Izolant v sobě udržuje určitou míru vlhkosti.

Předností, s níž se předem ani nepočítalo, je to, že zatímco u staveb, kde bylo použito izolace ze syntetických hmot, si jejich uživatelé stěžovali na určité zdravotní problémy (zde si nelze nepřipomenout případy, kdy stěny domků byly napuštěny příliš silnými dávkami formaldehydu), u staveb s novým izolantem tomu tak není.

Praxe ukázala, že v takto izolovaných místnostech je při letních vedrech méně teplo než ve stavbách s klasickými izolanty, zatímco v zimě je v nich naopak tepleji. Zmíněná dávka permanentní vlhkosti způsobuje, že izolace místnost během topné sezóny ochlazuje a mírně zvlhčuje vzduch, který se při topení samozřejmě stává sušším.

Baufritz se zaměřil na dodávku domů, ve kterých se vůbec nepoužívají plasty. Tak například vedení kabelů nejsou chráněna krytem z PVC, nýbrž jsou uložena ve svého druhu korzetu z korkového granulátu, který je zpevněn vodním sklem. Tedy opět přírodní materiály.

Vůbec nejlepší přírodní izolant

Odborníci zabývající se vlastnostmi a možnostmi přírodních materiálů vyzdvihují jako nejlepší izolant ovčí vlnu. Je to izolant ze všech přírodních materiálů sice nejdražší, ale také nejúčinnější.

O izolačních vlastnostech ovčí vlny se vědělo už dávno - sedláci s ní vystýlali kouty a ucpávali škvíry ve stájích, aby jejich zvířatům nebyla zima. Ale s průmyslovým využíváním této vlny jakožto izolace se začalo teprve poměrně nedávno. Jako první na světě vůbec vyrobila izolační desky pro domy a hospodářské stavby z ovčí vlny firma Baurs v Dinkelsbühlu v Bavorsku v roce 1992.

Prosadit se na trhu nicméně nebylo snadné. V praxi se ukázalo, že vlna sice izoluje mnohem lépe než syntetika, ale potíž byla v tom, že se do ní dávali moli. Proto, ač nerad, výrobce musel do určité míry udělat ústupek syntetikám: vlna se před zformováním do panelů impregnuje syntetickým prostředkem, který moly odpuzuje.

Odpuzuje, nikoliv zabíjí, a není jedovatý - tímto argumentem čelí firma námitkám, které po zavedení impregnace začali vůči ní vznášet ochránci přírody, kteří v SRN mají velké slovo.

Izolace z ovčí vlny působí rovněž jako čistič vzduchu, protože z něho pohlcuje škodlivé látky. Proteiny ve vláknech vlny reagují na substance zvenčí a integrují jejich molekuly do svých aminokyselinových řetězců.

Proto se ovčí vlna používá mimo jiné k sanaci starších staveb, které jsou kontaminovány formaldehydem nebo polychlorovanými bifenyly. K likvidaci škodlivého vlivu zasažených ploch stačí pokrýt je tři milimetry tlustou fólií, respektive tapetou z ovčí vlny.

www.enviweb.cz