Katalog firem Industry-EU s.r.o.

Stálým problémem u nás je problematika černých skládek – tj. nelegálního uložení odpadů, i tzv. litteringu - volně odhozené odpadky, jehož množství v ČR významně narůstá. Tento nárůst přináší negativní dopady na životní prostředí a cestovní ruch a zvyšuje hlavně finanční nároky na úklid odhozených odpadů pro města a obce, tj. na veřejné rozpočty. Dá se takovému bezohlednému jednání u jejich původců nějak zamezit?

Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě, neboli bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír. O litteringu tedy vesměs hovoříme v souvislosti s uličními smetky, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně. Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. Pravda, v každé zemi v závislosti na její kultuře, vychování a dobrých mravech je tento problém různě závažný.

I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech, ale i volně v přírodě (škarpy, kempingy, rekreační plochy, turistická centra apod.).

Jednou z nejvíce se vyskytujících složek volně pohozených odpadů u nás se tradičně staly různé obaly od spotřebního zboží, nápojů a potravin, ale nalézt lze také různý hygienický či cigaretový odpad a reklamní letáky. Lidé mnohem raději odhodí odpad do již odpadky znečištěného prostředí, takto vznikají a zvětšují se i nelegální (černé) skládky. Bohužel takové chování je zdrojem zhoršujícího se asociálního chování občanů.

Vhodné umísťování odpadkových košů, pravidelný úklid prostranství a vyprazdňování košů od správců obcí, veřejných prostranství a pozemků vyžadují i nemalé finanční prostředky. Prevence odhazování odpadků, jejich tříděný sběr a snižování množství odpadů, je předmětem ekologické výchovy a propagačních akcí v oblasti odpadového hospodářství, nicméně výsledky takového působení mají zřejmě pouze omezený vliv na chování občanů. A finanční sankce za odhazování odpadků stanovená zákonem o odpadech nejsou zřejmě díky obtížné vymahatelnosti dostatečnou hrozbou, která by zamezovala odhazování.

Ze závěrů dvou zahraničních studií (rok 2003: Univerzita v Basileji v rámci programu „Člověk, společnost a životní prostředí“, magistrát města Vídně a společnost ARA AG ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona) zase vyplývá, že ke znečištění veřejného prostranství dochází i přesto, že je k dispozici dostatek možností jak odpad zdarma zlikvidovat. Littering tedy není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo také najevo, že littering je v první řadě problémem malých předmětů: až 97 procent spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky).

Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla ale shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle basilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru 50% k pohozenému odpadu. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní, a proto je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu, který se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.

Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být instrukce vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti, motivace k neodhazování odpadků na zem nebo represivní opatření. Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování občanů na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných prostředků (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu).

Role obce při nakládání s odpady z domácností (od občanů) je velmi důležitá. Je to právě obec, která má za úkol zajistit místa, kam mohou lidé odkládat komunální odpad (tříděný odpad, stavební odpady, ale i odpadní zeleň). Obec musí také zajistit místa, kam lze odkládat i různé nebezpečné složky komunálního odpadu. Těmi jsou například zbytky barev a spotřební chemie, odpadní oleje, tuky nebo rozpouštědla. Pro odkládání vyřazených elektrozařízení obec většinou zajišťuje sběrný dvůr. Místní obyvatelé jej můžou zpravidla využívat zdarma. Je také možné využít zpětný odběr, tedy vrátit zařízení do obchodu prodejce.

Případy nevhodného odhazování odpadů mimo k tomu určená místa (kontejnery, sběrné dvory), řeší obecní úřad uložením pokuty za přestupek (§ 47 zákona č. 200/1990 Sb.). Jedná se o přestupek proti veřejnému pořádku, kterého se dopustí ten, kdo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Pokuta v tomto případě může být až 50 tisíc korun. V případě elektrozařízení anebo autovraku jde o pokutu do 20 000 Kč (§ 69 zákona č. 185/2001 Sb.). Obec může kromě potrestání delikventa také zajistit úklid veřejného prostranství a jeho následné intenzivnější hlídání.

Obec může všechny povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku stanovit obecně závaznou vyhláškou, a to včetně zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně. Takže záleží čistě na vedení obecních úřadů, jakým způsobem si nastaví podmínky a represe ohledně udržování čistoty svých veřejných pozemků včetně nakládání s komunálními odpady pro občany (§ 10 zákona č. 128/2000 Sb.).

Například v Praze od 1. července 2008 platí nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun. Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.

Možností finančních a jiných represí v rámci současné platné legislativy je ale více: jen je nutné je více využívat.

Co se týče podnikatelů a firem, obec jim může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, pokud neudržují čistotu a pořádek na pozemku, který užívají nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce, a pokutu až do výše 200 000 Kč, pokud znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo obecně poruší povinnost stanovenou právním předpisem obce (§ 58 zákona č. 128/2000 Sb.).

Hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, obecní úřad obce s rozšířenou působností, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, může uložit provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí, a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad (náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uhradit osoba, která je za tento odpad odpovědná podle zákona), může také zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí (§ 79 zákona č. 185/2001 Sb.).

A Česká inspekce životního prostředí může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč občanovi, který dopustí se přestupku tím, že neoprávněně převezme odpad do svého vlastnictví, anebo soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě (§ 69 zákona č. 185/2001 Sb.).

Poznámky:

Před několika dny se slavil příchod nového roku a s tím je vždy spojené i používání zábavní pyrotechniky ve velkém. Bohužel po jejím použití nechávají za sebou lidé všechny zbytky volně v přírodě i na ulicích ležet. Nejen po sobě uklidit, ale také brát ohled na volně žijící zvířata a ptactvo, na to by měli lidé dobře pamatovat při novoročních oslavách. Nadměrný hluk i světlo zvířata často vyleká a vystraší, létající rachejtle mohou poranit.

V zimě též narůstá počet případů zvracení a průjmu u domácích zvířat po pozření odpadků. Je to z toho důvodu, že volně odhozené zbytky, odpadky a mrtvá těla volně žijících zvířat se v zimě rozkládají mnohem pomaleji, a proto se jich venku povaluje relativně více. Psi s nimi tak častěji přicházejí do kontaktu a roste pravděpodobnost, že pozřou něco nevhodného.

Od července 2011 platí ve Švédsku zákon, na základě kterého mohou být lidé, kteří odhazují na ulici odpadky, na místě pokutováni. Odhození plechovky od nápoje nebo obalu od hotového jídla bude stát 800 švédských korun (87 EUR), zatímco za zanechání chemikálií nebezpečných životnímu prostředí mimo odpadovou nádobu může soud potrestat až rokem vězení. Tresty tak budou odstupňovány podle potenciálního nebezpečí. Policie věří, že nová pravidla budou znamenat více pokut a více čistoty ve švédských městech. Čisté město je podle ní také automaticky o něco bezpečnější. Odhození nedopalku cigarety, jízdenky nebo žvýkačky se bude považovat za bagatelní přestupek a pokutovat se nebude.

http://ekoporadenstvi.ic.cz
http://ekoporadce.g6.cz