07/09/2011 |
Německo se chce do roku 2020 stát nejvýznamnějším hráčem v oboru elektromobility. Chce provozovat až 1 milion elektromobilů a do roku 2030 možná dokonce 6 milionů. A vše nasvědčuje tomu, že to je reálná ambice, jako v mnoha oborech alternativních energií. Pro podporu tohoto cíle je vláda připravena vložit zhruba 2,5 miliardy eur. K rozvoji elektromobility směřuje letos v říjnu také největší veletrh eCarTec - 3. mezinárodní veletrh elektromobility v Mnichově.
V příštích několika letech se v oboru elektromobility počítá s velkým rozvojem, který je podporován ve všech průmyslových zemích světa, jako jedno z možných východisek ze současné hospodářské krize.Očekává se, že elektromobilita, zejména ve spojení s rozvojem inteligentních elektrických sítí, poskytne nové pracovní příležitosti, pomůže nastartovat investiční výstavbu a současně větším využitím obnovitelných zdrojů přispěje k ochraně zemského klimatu a ke snížení spotřeby fosilních paliv. Velký prospěch z rozvoje elektromobility bude mít elektrotechnický a automobilový průmysl. Hlavní přínosy elektromobility spočívají v ochraně životního prostředí a v lepším využití stále omezenějších zdrojů energie.
Hlavními úkoly je nyní urychlit vytváření norem pro elektromobilitu a inteligentní elektrické sítě, a normalizovat jednotný konektor (zásuvky a vidlice) pro dobíjení. Normované dobíjecí vidlice a zásuvky musí být snadno a bezpečně ovladatelné a použitelné na celém světě i přes rozdíly v distribučních elektrických sítích a bezpečnostních požadavcích v různých zemích. Do budoucna je perspektivní také možnost obousměrného přenášení energie, tak aby elektrovozidla mohla proud nejenom odebírat, ale také ho do sítě dodávat. To umožní připojit elektromobil do inteligentní elektrické sítě budoucnosti s velkým podílem proudu z obnovitelných zdrojů energie. Německo již v předstihu vydalo předběžná aplikační pravidla, která budou později nahrazena schválenou celosvětovou normou IEC. Tyto kroky podporuje evropská asociace Eurelectric, jež sdružuje na 50 významných evropských distribučních a energetických společností, včetně RWE, ENEL, ČEZ, E-ON a dalších, které usilují o urychlené vybudování infrastruktury veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily v Evropě. Vedle standardizace dobíjení je třeba vypracovat také normy pro komunikaci mezi vozidlem a distribuční elektrickou sítí, normy pro výkonné a spolehlivé pohonné baterie a zejména pro elektrickou bezpečnost hybridních a elektrických vozidel. V konkurenci s levnými dodavateli z Asie by mohlo bezpečnostní hledisko představovat konkurenční přednost.
V současné době elektromobilita v Evropě i v Německu zaostává za vývojem v USA a Japonsku, a i v Číně. Důvodem je současná neshoda na standardech, která brání podnikům investovat dlouhodoběji vyšší částky. Ve světě se ale rýsují velké obchody. Automobilka Volkswagen oznámila, že chce v Číně na konci roku 2013 spustit výrobu elektromobilů s tamní firmou FAW Group. Pro výrobek, který má prodejní jméno Kaili, už získala v Číně licenci.
Po Německu dnes jezdí sotva 20 tisíc elektromobilů, svým ambiciózním plánem tak chce Německo dohnat průkopníka v této oblasti v Evropě - Dánsko.
Německá vláda nyní schválila Národní program rozvoje elektromobility, podle něhož má být na trh do roku 2020 dodán nejméně jeden milion automobilů s elektrickým pohonem. Pro podporu tohoto cíle je vláda připravena do konce legislativního období vložit do výzkumu a vývoje elektroautomobilů a příslušné infrastruktury zhruba 2,5 miliardy eur. Německý důraz na fair-play se ovšem projevuje i zde: zdvojnásobené investice nepůjdou přímo automobilkám, či na dotace spotřebitelům, ale na vyšší motivaci pro spotřebitele k nákupu šetrných elektrických aut, např. vyhrazené parkování, přístup do autobusových pruhů, dobíjení zdarma.
Elektromobily by měly podle informací automobilového průmyslu začít sjíždět z výrobních pásů ve větším množství od roku 2013. Mezi předními výrobci mají být samozřejmě německé automobilky - Volkswagen, Mercedes-Benz, Audi a BMW. Elektrická auta už ale dnes mají na trhu japonské automobilky (Nissan Leaf, Mitsubishi iMiEV), americké (Chevrolet Volt, Tesla Roadster) a samozřejmě čínské.
V úvahu byla vzata i možnost odpuštění silniční daně pro všechna elektrická auta koupená před rokem 2015, která vypouštějí méně než 50 g CO2/km a od roku 2013 bude muset mít desetina nově kupovaných aut pro vládní účely emise CO2 nižší než 50 gramů na kilometr, tuto podmínku splní zase jenom elektromobily. Spolková vláda také hodlá prodloužit osvobození elektromobilů od daně na motorová vozidla z pěti na deset let. Také firemní daně budou elektromobily zvýhodňovat.
Podle nové speciální komise, Národní platformy elektromobility, zřejmě bude nutné nakonec investice dokonce zečtyřnásobit a částečně dotovat spotřebitelům část ceny při nákupu elektromobilu nebo elektrického auta. Nyní jsou auta na elektřinu asi o 11 tisíc eur dražší než srovnatelné vozy na benzin nebo naftu, ale v roce 2017 má tento rozdíl poklesnout na pět tisíc eur. Německo je totiž jednou z mála evropských zemí, která dosud dotace na nákup elektromobilu neposkytuje. Na rozdíl od nejzadluženějších a nejproblémovějších zemí jako je Irsko, Španělsko nebo Portugalsko. Dotace lze pak získat i v neméně problémových Spojených státech nebo Japonsku.
Alespoň že stávající německé sítě a kapacity elektráren pro první milion elektromobilů jsou dostatečné. Naopak baterie pro elektromobily musejí být dále zdokonalovány. Z celkového balíku ve výši 2 miliardy € bude cca 700 mil. € věnováno podpoře rozvoje vodíkových technologií a palivových článků. Předpokládá se, že stejnou částkou přispějí soukromé firmy. Dodatečných 500 mil. € bude věnováno na aplikovaný výzkum a vývoj elektromobility. Asi nejdále v oblasti energetiky a automobilového průmyslu je Severní Porýní-Vestfálsko: jejich Generální plán elektromobility zahrnuje dopravu a tzv. citylogistiku (rozvoj e-vozidel, dodávkových automobilů), infrastrukturu, veřejnou dopravu (hybridní autobusy), nákladní dopravu (včetně svozu odpadu), hybridní jízdní kola a tzv. Car-Sharing.
Také v Dánsku stojí za projektem vláda, umožnila pro elektromobily výjimku z registrační daně až do roku 2012. K tomu nabídla majitelům elektromobilů parkování zdarma v centru Kodaně. Podepsala dohodu s firmou Renault-Nissan, v návaznosti na kalifornský projekt Better Place: zákazník si koupí elektromobil a firma zaručí pravidelné dodávky elektrické energie za domluvené ceny.
Dánské i německé ambice EU sice oceňuje, ale v době finančních otřesů v eurozóně chce jednotnou podporu ve všech zemích.
Zcela výjimečným evropským městem co se týče ekologické dopravy, je bezpochyby Amsterdam. Přes 50% všech cest tam lidé podnikají na kolech. Amsterdam byl také první evropskou metropolí, která se rozhodla vybudovat síť dobíjecích stanic a nakoupit elektromobily jako služební vozidla radnice. Dnes má Amsterdam 200 dobíjecích míst zdarma dostupných pro obyvatele v elektromobilech, do roku 2015 chce tuto síť rozšířit na 2 000 míst a do ulic dostat 10 000 elektromobilů. Do roku 2040 chtějí mít dokonce zcela 100% aut elektrických. Odvážný, ale v tamních podmínkách nikoliv nerealizovatelný cíl. Aktuálně je v plánu tendr na dalších 1000-5000 dobíječek, které by měly stát především v polosoukromých objektech, jako jsou velké garáže a parkoviště u nákupních center. Zároveň mají některé dobíječky stát podél kanálů, aby si lidé mohli dobíjet elektrické čluny, které jsou radnicí taktéž podporovány. Připravují se také rychlodobíjecí stanice. Společně se firmou Project Better Place chystá Amsterdam instalaci dvou výměnných stanic pro baterie do konce roku 2011. To už bude mít Amsterdam kompletně připravenou infrastrukturu pro elektrická auta, která se bude významně rozšiřovat také kolem Amsterdamu a později po celém Nizozemsku. Státní dotace zde zaplatí polovinu toho, o kolik víc stojí elektromobil než běžné srovnatelné auto. To přitahuje světové automobilky, které tak nebudou mít problém uvést tam své elektrické modely mezi prvními, např. Nissan Leaf, či E-REV auto Opel Ampera od General Motors a další. Podporuje to i místní firmy v tom, aby postupně přecházely na elektrický pohon, např. nákladní auta na elektřinu. Rozvoj elektromobility dosud vytvořil na 2 000 pracovních míst, např. i v reklamě a propagaci – najmutá firma pracující se sociálními sítěmi při otevření nové dobíjecí stanice obesílá své členy, aby se v daný čas objevili na daném místě, zajistí DJe a "plug-in párty" může začít.
U nás zatím není bohužel moc pozitivních faktorů, které by urychlily nástup a rozvoj elektromobility. V první řadě chybí legislativní podpora, národní plán, dotace a investice, je tu nedostatečná infrastruktura, a nízká koupěschopnost obyvatelstva. Nejdůležitější je vždy podpora státu, v prvé řadě vlády. V České republice je z hlediska koncepčního rozvoje elektromobility zatím nejdále hlavní město Praha, které na základě podrobné studie proveditelnosti vypracované společností TILI v tomto roce provozuje pilotní projekt elektromobility. Rozšíření elektromobility na úroveň krajů je důležitý krok nejen k pozvednutí místního průmyslu, ale též k rozšíření jejich jízdního dosahu a tím umožnění plného využití jejich výhod. Nejvíce zatím podporuje koncept elektromobility v České republice skupina ČEZ v souladu se svou strategií FutureMotion. Kroky, které v tomto směru podniká, se týkají podpory užívání elektromobilů, poskytování komplexních služeb s vazbou na distribuční síť ČEZ. Cílem je přispět k rozvoji zcela bezemisní dopravy v Česku a testovat dopady elektromobility na distribuční síť. Do roku 2013 společnost ČEZ plánuje instalaci celkem 200 veřejných stanic, které vybuduje u svých infrastrukturních partnerů. Těmi jsou například obchodní centra nebo vozové parky, do projektu se zapojují také města a obce. U partnerů bude ČEZ instalovat stanice pro normální a rychlé dobíjení. Testován bude ale také jeden elektrobus značky SOR, a to pro použití městské hromadné dopravy, přičemž jeden již jezdí ve Vrchlabí, kde v souvislosti se Smart Regionem Vrchlabí ČEZ postaví do konce roku 2011 dvě dobíjecí stanice pro elektromobily. Vedle toho ČEZ v rámci projektu zahájil instalaci chytrých elektroměrů a budování pilotního projektu chytrých sítí.
Bc. Kateřina Březová
|
Proč využívat Industry-EU? Cíle portálu Industry-EU Poptávky a nabídky Industry-EU