13/01/2012 |
V některých obcích vzrostly ceny tepla až o dvě třetiny. Může za to spalování biomasy s uhlím ve velkých elektrárnách. Biomasy je stále nedostatek a její ceny kvůli vysoké poptávce neustále rostou. Podle kritiků je hlavním problémem její spoluspalování s uhlím ve velkých elektrárnách s nízkou účinností. Kvůli tomu se pak biomasy nedostává na menší zdroje a domácnosti. V některých obcích tak razantně rostou ceny elektřiny a tepla. Biomasa je přitom po vodních elektrárnách jediným obnovitelným zdrojem, který nemá negativní vliv na přenosovou síť. A i cena elektřiny, která se z ní vyrobí, je několikrát nižší než ceny elektřiny ze sluneční energie. Negativní dopady na ceny tepla potvrzuje i ředitelka Žlutické teplárenské Pavlína Voláková. Podle ní se vstupní náklady od roku 2002, kdy teplárnu ve Žluticích otvírali, prakticky ztrojnásobily. "Samozřejmě to ovlivnilo i ceny dodávaného tepla. Ty vzrostly asi o dvě třetiny na více než 560 korun za gigajoule," říká Voláková. A stejný problém mají například i v Hartmanicích. Tam šla cena biomasy jen za poslední dva roky nahoru zhruba o třetinu. Biomasy je sice ve zmiňovaných regionech zatím dostatek, ceny ale už letí vzhůru kvůli novému velkému zdroji Plzeňské teplárenské, který byl spuštěn v roce 2010. "Ten trend je jasný, poptávka všeobecně roste. Nám díky větší poptávce vzrostly ceny také, zhruba o 30 korun za gigajoule," říká ředitel teplárenské společnosti TTS Group Richard Horký. Ta provozuje moderní teplárnu na biomasu v Třebíči. S růstem cen bojuje investicemi do zvyšování účinnosti, v jejich případě z 85 na 95 procent. "Největším problémem je jednoznačně spoluspalování, to je obrovské plýtvání," myslí si poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. Problém podle něj neřeší ani nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který včera projednával Senát a nakonec ho vrátil s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny. Podle poslance Novotného nic nemění ani fakt, že se v novele hovoří o konci spoluspalování k roku 2015. "Novela totiž neřeší dostatečně minimální účinnost, kterou by zdroje měly mít," komentuje Novotný s tím, že velké zdroje tak budou jednoduše dál pálit samotnou biomasu. Argument mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Vlčka, že bude možné účinnost omezit vyhláškou, Novotný odmítá jako nedostatečný. "Ministerstvo by muselo jít proti velkým firmám a ČEZ, to se nikdy nestane," říká. Účinnost dnes ve velkých kotlích při spoluspalování často nedosahuje ani 30 procent. Moderní zdroje, které spolu s elektřinou vyrábějí i teplo, mohou přitom dosáhnout účinnosti i přes 90 procent. "Je pravda, že nějakou přesnou strategii, která by otázky účinnosti řešila, bychom uvítali," potvrzuje i viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Někteří odborníci kritizují vládu za to, že se nesnaží jednat v otázce účelového pěstování biomasy, které by její nedostatek vyřešilo a zajistilo dostatek surovin i pro zmiňované spoluspalování. "V Česku by se teoreticky dala pěstovat až na 450 tisících hektarech," říká Belada. V letošním roce to přitom není ani tisíc hektarů. Pozitivně je vnímána podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů, kterou má novela přinést. A to tím, že tlačí výrobce k tomu, aby nevyráběli jen elektřinu, ale zároveň s elektřinou i teplo. Tím mohou získat podporu za obě energie. "Lépe se využije biomasa, uspoří stát i občané. Pokud bychom tedy postupně snižovali výrobu samotné elektřiny na úkor výroby elektřiny zároveň s teplem, ušetřila by se na podporách minimálně miliarda korun ročně," říká předseda sdružení CZ Biom Jan Habart. Biomasa v Česku2,2 % 7 MILIONŮ TUN 430 KORUN Co je biomasa: AUTOR: Petr Lukáč
www.enviweb.cz |
Proč využívat Industry-EU? Cíle portálu Industry-EU Poptávky a nabídky Industry-EU