Tepelné zpracování a pájení kovů

Tepelné zpracování jsou procesy používané ke změně fyzikálních a chemických vlastností materiálu. Podle požadované mikrostruktury a souvisejících vlastností mohou být využity různé druhy tepelného zpracování v závislosti na zpracovávaném materiálu.

Pro různé procesy tepelného zpracování včetně cementace, nitrocementace, nitridace, karbonitridace, žíhání a kalení ocelí byla vyvinuta řada aplikací. Tyto aplikace pro tepelné zpracování se používají ve všech hutnických a kovozpracujících odvětvích. 

Při cementaci, nitrocementaci, žíhání a kalení se dominantně používá dusík ve směsi s metanolem či jiným uhlovodíkem. Pro nitridace a karbonitridace se používá dusík ve směsi se čpavkem a s dalšími přídavnými plyny. 

Při žíhání neželezných kovů se ponejvíce používají jako ochranné atmosféry čisté plyny, dusík u hliníku, argon u titanových, niklových a kobaltových slitin buď jako hlavní procesní medium a nebo v případě vakuových procesů pak pro rychlé ochlazení vsázky. Luxusním plynem pro tyto technologie a materiály je použití hélia, které však je nezbytné u vysoce reaktivních kovů jako jsou např. titan a zirkon. 

Povrchové tepelné zpracování se používá zpravidla u rozměrných součástí, které nelze umístit do pece pro tepelné zpracování, anebo jsou u nich požadovány rozdílné vlastnosti povrchu a jádra. Nejčastěji se tato metoda používá pro povrchové kalení. Pro toto zpracování se hodí uhlíkové oceli s obsahem uhlíku mezi 0,45 až 0,60%, které jsou kalitelné již na značnou tvrdost. Oceli s takovým obsahem uhlíku se vyznačují vyhovující houževnatostí a pevností jádra zejména v těch případech, je-li součást před povrchovým kalením buď normalizačně vyžíhána, nebo zušlechtěna. Tzn., že jádro součásti, které není ovlivněno povrchovým kalením, si podrží vlastnosti předchozího tepelného zpracování. Za určitých podmínek je možno povrchově kalit i oceli nástrojové, popř. i odlitky ze šedé či tvárné litiny (např. lože vedení obráběcích strojů). 

Kyslíko-acetylenový plamen se velmi dobře hodí k ohřevu povrchové vrstvy na austenizační teplotu. Kalená plocha se prohřeje do hloubky 1-6 mm nad teplotu A_c3. Protože se teplo rychle odvádí do jádra, musí ihned následovat ochlazení. To se děje buď vodní sprchou nebo ve vodní lázni. Vodní sprcha je často umístěná v tělese hořáku. Tvar hořáku odpovídá tvaru kalené plochy a negativem kalené plochy.

Technické plyny se používají i při pájení kovů. Při tvrdém pájení mosaznými, stříbrnými a tvrdými NiCrBSi pájkami v pecích se používá aktivní atmosféry dusíku s vodíkem, při pájení na měkko směsi argonu s vodíkem. Pro ochlazování vsázky se používá argon nebo dusík.

U klasického ručního pájení plamenem se používá kyslíko-acetylénový plamen. Tato technologie se používá při pájení mosaznými a stříbrnými pájkami ve výrobě šperků, v opravárenství a v údržbě strojů a zařízení, popřípadě při nanášení tvrdokovů (např. stellitů).

SIAD Czech spol. s.r.o.

K Hájům 2606/2b

Praha - Stodůlky

15500

Česká republika

Tel.:+420 235 097 520

Fax: +420 235 097 525

E-mail: siad@siad.cz

Internet: www.siad.cz

https://www.industry-eu.cz/firmy/siad-czech-spol-s-r-o