banner
5 neuesten Anforderungen
Nákup ochranných prostředků
Oprava podlahové krytiny
Nákup kompresorů a příslušenství
Stavební práce - hrubá stavba
Stavební práce - přístřešek pro dvě auta
5 neuesten Angebote
OHÝBAČKA BETONÁŘSKÉ OCELI - SPECIAL 55S
Brusky hrotové - BU 16, výrobce TOS
Použité oktabíny k prodeji
Svařovací invertor pro svařování metodou MMA a TIG.
Opravy nástrojů

Globální fotovoltaický trh vzroste letos až o pětinu

07/09/2011

Celosvětový fotovoltaický trh během jedné dekády znásobil více než pětadvacetkrát a s nástupem letošního roku podle dostupných údajů a odhadů dosáhl bezmála 37 gigawattů (GW), celkově by mohl v tomto roce zaznamenat růst ve výši až 20 procent proti roku 2010. Další pozitivní zprávy jsou zavedení národní výkupní ceny pro elektřinu z fotovoltaických zařízení v Číně, velká poptávka na trhu USA a růst trhu v Japonsku. Na druhé straně budou muset mnozí výrobci modulů akceptovat silné propady zisku v důsledku poklesu cen.

Opakovaný cenový propad v červenci 2011 o 6 procent nižší ceny za krystalické moduly německé a čínské výroby, pokračoval i v srpnu, ale pravděpodobně v nejbližší době skončí. Poslední cenové zprávy hovoří o dražších cenách promptního trhu s křemíkem v srpnu.

 

Největším zdrojem „slunečné budoucnosti“ jsou členské státy Evropské unie, na jejichž území se v souhrnu nachází 76 procent celosvětového výkonu. Za unijním prvenstvím stojí hned několik okolností. Mimo závazku jednotlivých zemí vůči Bruselu vyrábět určitý podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (alespoň 20% podílu OZE na hrubé spotřebě energie v roce 2020) šlo v řadě případů o zprvu štědře nastavenou národní podporu fotovoltaiky.

 

Rozhodující význam má i dobrá logistická dostupnost oblastí s přiměřenou intenzitou slunečního svitu a rychlý pokles cen potřebných technologií. To způsobilo, že země o rozloze a ekonomické vyspělosti České republiky předstihla loňským přírůstkem zapojených solárních elektráren Itálii, Japonsko i Spojené státy. Nově instalovaná kapacita meziročně vzrostla o 1187 megawattů (MW), což Česku přiřadilo v přírůstku kapacit druhé místo. Prvenství již po řadu let drží ale Německo, které si v minulém roce připsalo na účet až osm gigawattů. Celkově na něj tak připadá necelá polovina světových kapacit.

I přes český stop stav pro připojení nových instalací a stagnaci či zpomalení německého trhu se objem nově zapojených fotovoltaických elektráren v EU nejspíše vůbec nezmenší. Očekává se, že výpadek vyrovná růst v Itálii a Francii. Stávající výkon na Apeninském poloostrově se má letos téměř zdvojnásobit a překročit hranici čtyř GW. Mimo Evropu se bude solární byznys nejvíce rozvíjet v USA, Číně a Japonsku.

 

Šampion Německo

V první polovině letošního roku vyrobily sluneční elektrárny o 76 procent elektřiny více než loni a s 3,5% podílem se staly třetím největším obnovitelným zdrojem v Německu. Prvenství si drží i nadále větrné elektrárny následované elektrárnami na biomasu. Důvody solárního boomu v Německu jsou stejné jako v Česku, zejména nečekaný propad cen fotovoltaických panelů.

Zatímco snižování výkupů cen elektřiny ze solárních elektráren bylo v obou zemích zákonem omezeno na několik procent ročně, ceny panelů se od roku 2006 snížily o více než polovinu. To vedlo k přívalu investorů a spekulantů a k neomezenému růstu množství připojovaných elektráren.

Německo bylo nakonec pružnější než Česká republika a výkupní ceny snížilo radikálně ve třech krocích během druhého pololetí 2010. Sestupný trend výkupních cen bude nejméně po tento a příští rok pokračovat. Novela tamního zákona o podpoře obnovitelných zdrojů počítá letos se snížením příspěvku pro všechny typy výroben o 13 procent. Řada konzervativních investorů, kteří se spokojí s návratností okolo 7,5 procenta, hodlá dál rychle stavět i z důvodů chystaného cenového poklesu pro rok 2012, kdy se podpora zřejmě propadne o dalších 21 procent.

Do fotovoltaiky zároveň v Německu putovaly velké dotace od státu, loni to byly investice v celkové výši 19,5 miliardy eur. V absolutních číslech poroste význam našeho západního souseda i v dalších letech, odhady pro letošek se pohybují na úrovni dalších 7 GW instalovaného výkonu.  

 

Slibná slunná Itálie

Apeninský poloostrov přitahuje kapitál k rozvoji fotovoltaiky nejen výhodnou polohou z hlediska intenzity slunečního svitu, ale rovněž garancí stále vysokých výkupních cen. Ty se sice s přechodem na novou koncepci státní podpory od ledna 2011 snížily, přesto nadále výrazně převyšují osekané příspěvky v Německu nebo České republice. Nestabilitu do systému na tento rok vnáší možnost italského energetického úřadu (GSE) změnit jednou za čtyři měsíce výkupní ceny, a to v rozmezí od pěti do patnácti procent u pozemních elektráren. Výkup elektřiny dodávané ze zařízení umístěných na budovách a střechách se letos upravovat nebudou, naopak pro jejich výstavbu zavedli zvláštní podpůrné dotace.

Příští rok pak přinese celoplošný pokles výkupních cen o šest procent, čehož se investoři obávají daleko méně než oznámeného limitu pro maximální připojitelný výkon fotovoltaických elektráren na italském území, jehož výše byla stanovena na 3,3 GW. Po překročení této hranice nebude již možné získat na výrobu a dodávky elektřiny ze solární energie garantovaný příspěvek.

 

Slovinsko žene fotovoltaiku na střechy

Země u Jadranu nabízí uplatnění hlavně na poli střešních instalací. Nejenže u nich neexistuje žádné omezení zapojeného výkonu, ale zájemce se hlavně obejde bez stavebního povolení a dalších oprávnění. Ministerstvo zemědělství až do konce roku 2013 poskytuje dotace na výstavbu fotovoltaických jednotek do 50 procent nákladů na projekt, nepřekročili jejich výše 480 tisíc eur.

Pokud zůstane hodnota investice pod hranicí dvou milionů eur, lze dále čerpat zvýhodněné úvěry pokrývající až 90 procent této částky.

Lublaňský kabinet se zaručil neměnit výkupní ceny po dobu 15 let provozu solárních zařízení. Předpokládá se však, že od příštího roku se příspěvek začne každoročně snižovat o sedm procent po dobu pěti let. Příčiny, které brání rozvoji větších pozemních elektráren, jsou dvě. První spočívá v zákonném limitu, jenž umožňuje získat právo na plnou výkupní cenu pouze provozovatelům zdrojů do celkového výkonu pěti megawattů za daný rok. Další připojené kapacity se musejí spokojit s podstatně nižším příspěvkem na dodávky elektřiny. Druhou překážku tvoří složitý proces nabývání potřebných dokumentů k provozování solární elektrárny.

 

Bulharsko teprve začíná

Potenciál zlákat „sluneční byznysmeny“ má i dosud nerozvinutý trh v Bulharsku. Kromě zajímavého nastavení výkupních cen, u nichž se rozlišuje pouze výše připojeného výkonu zařízení, garantuje vláda v Sofii také stálou výši příspěvku po dobu 25 let dodávání elektřiny. Národní regulační úřad jej může snižovat každoročně nejvíce o pět procent. Příznivě lze hodnotit také investiční dotace a podnikatelské úvěry za zvýhodněných podmínek, určené výhradně k vybudování fotovoltaických jednotek. Jediné zásadní omezení vyplývající z bulharské energetické legislativy se týká maximální povolené výrobní kapacity solárních elektráren, jež byla v dubnu 2009 stanovena na deset megawattů.

Některé investory by mohl rovněž odradit zdlouhavý postup vyřizování potřebných povolení k nabytí licence. Proces připojení do distribučního systému se může protáhnout až na dvanáct měsíců. V poslední řadě je nutné zvážit počáteční náklady na výstavbu jednoho kilowattu, které se například proti Německu a Itálii pohybují o stovky eur výše.

 

Slovensko se poučilo z chyb u nás

Vláda se zde rozhodla po zkušenostech z Česka zabránit „ráji spekulantů“. Nejprve prosadila povinnost získat zvláštní osvědčení pro vybudování fotovoltaických zařízení, vyjma střešních instalací do 100 kilowattů, mimo jiné i povolení od provozovatele přenosové soustavy SEPS, který od poloviny července zmrazil jejich udělování nejméně do začátku roku 2012.

Zásadní úder slovenské fotovoltaice přineslo ale výrazné omezení doplatku za dodávky elektřiny jen pro provozovatele střešních instalací do 100 kilowattů. S možností snížení u fotovoltaických a větrných elektráren meziročně o více než deset procent.

Budoucí vývoj slovenského trhu srazil také Národní akční plán, jenž počítá s maximálním kumulovaným výkonem 300 megawattů pro celé území státu.

 

Stabilní Rakousko

Pozvolným, ale stabilním růstem prochází fotovoltaika v Rakousku, které kryje bezmála 70 procent spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tamní zákon zde upřednostňuje především malá zařízení do deseti kilowattů, ať už na střeše a budově či na volném prostranství.

Výkupní ceny garantované federální vládou na 13 let se v tomto pásmu výkonu pohybují mezi 40 až 46 eurocenty za jednu kilowatthodinu dodané elektřiny, což je o téměř dvě třetiny více než v Německu a o pětinu lepší situace než ve slibně se rozvíjejícím Bulharsku.

Ačkoli Rakousko neposkytuje žádné investiční dotace na vybudování fotovoltaických zařízení, je právní postup zapojení do přenosové soustavy jednoduchý a rychlý. Na výkupní cenu měli loni právo všichni provozovatelé, kteří se stihli připojit před dosažením souhrnného limitu 30 megawattů instalovaného výkonu. Pro tento rok se hranice zdvojnásobila.

 

Bc. Kateřina Březová

www.ekoporadenstvi.ic.cz

 

Chcete být informování o poptávkách dříve než ostatní? Registrovat se k odběru novinek
banner

Proč využívat Industry-EU? Cíle portálu Industry-EU Poptávky a nabídky Industry-EU