Katalog firem Industry-EU s.r.o.

V řadě oblastí naší republiky dochází dlouhodobě k překračování limitních hodnot stanovených pro ochranu lidského zdraví, což má za následek kromě negativních dopadů na lidské zdraví (zvýšená úmrtnost a výskyt respiračních onemocnění, aj.) také udělení sankcí ze strany Evropské komise.

 

Jednou z důležitých cest, jak tento stav změnit k lepšímu, je efektivnější legislativní úprava při současném snížení nadbytečné administrativní zátěže a legislativních povinností.

 

Shrnutí hlavních cílů návrhu nového zákona:

 

• Zajištění kvality vnějšího ovzduší na úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika a rizika pro ekosystémy, ve stanovených termínech.

 

• Optimalizace realizace programových nástrojů (Národní program snižování emisí ČR, programy ke zlepšení kvality ovzduší v zónách a aglomeracích).

 

• Rozšíření aplikace emisních stropů na různých úrovních, za účelem dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší.

Z každoročně získávaných dat v systému REZZO vyplývá, že v současné době jsou hlavními příčinami některých nepříznivých trendů vývoje kvality ovzduší především emise z průmyslové činnosti, ze silničního provozu a mobilních zdrojů obecně a z malých spalovacích zdrojů spalujících tuhá paliva.

Hlavní cíle ochrany ovzduší v nastávajícím období ohraničeném rokem 2020 jsou popsány mj. hodnotami imisních limitů, cílových imisních limitů a cílů snížení expozice v příloze č. 1 a v souladu s evropskou směrnicí. Zcela jednoznačně dojde ke zpřísnění stávajících hodnot národních emisních stropů pro jednotlivé znečišťující látky, jejichž dosažení by za původní legislativy nebylo možné.

 

• Zavedení individuálního přístupu ke zdrojům znečišťování ovzduší se zohledněním jejich významu a vlivu na kvalitu ovzduší.

Dochází ke zjednodušení a zpřesnění ve výčtu typů stacionárních zdrojů na ty, které provádějí jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity, a stacionárních zdrojů, které provádějí kontinuální měření emisí, včetně stanovení rozsahu měřených znečišťujících látek a provozních parametrů. Úroveň znečišťování měřením (nebo výpočtem, to rozhodne krajský úřad na základě žádosti provozovatele) zjišťuje také provozovatel u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit, emisní strop nebo technickou podmínku provozu.

Zákon dále v příloze č. 2 obsahuje tzv. vyjmenované stacionární zdroje, které mohou být provozovány pouze na základě povolení a jsou rozdělené podle oborů, technologií a kapacity provozu s přehledným vyznačením do tří sloupců: A - je vyžadována rozptylová studie, B - jsou vyžadována kompenzační opatření, C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu.

 

• Zpřísnění emisních limitů a technických požadavků na provoz zdrojů znečišťování ovzduší v návaznosti na kvalitu ovzduší.

Emisní požadavky na malé spalovací zdroje do 300 kW se dělí podle výkonu, dávkování, typu a výhřevnosti paliva s časovou hranicí do/od 31. prosince 2013 (přísnější limity).

Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází, nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Obdobně se postupuje u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k zákonu.

Povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování jsou celkově zjednodušeny, na obecné, pro vyjmenované zdroje, a pro zdroje, které tepelně zpracovávají odpad, včetně nebezpečného odpadu.

 

• Revize systému poplatků za znečišťování ovzduší.

Poplatky do 5 000 korun se neplatí. Poplatky se platí pouze za čtyři polutanty (TZL, SOx, NOx, a VOC), a od roku 2017 do roku 2021 se plánuje pravidelné roční navyšování sazby vždy o 2 100 korun ročně za tunu více. Od roku 2022 má dokonce dojít až k dvojnásobnému navýšení sazby.

 

• Vymezení působnosti zákona pouze na oblast ochrany ovzduší, snížení administrativní zátěže a optimalizace legislativních povinností.

 

• Transpozice a implementace právních předpisů ES (tedy Směrnice č. 2008/50 ES).

Riziko neplnění legislativních požadavků z evropské směrnice ve stanovených termínech je spojeno se sankcemi od Evropské komise danými kromě jiného již prošlým transpozičním termínem 11. června 2010.

Nový zákon bude rovněž flexibilně umožňovat plnění závazků vyplývajících z připravované evropské legislativy (návrh směrnice, která stanoví národní emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, které bude nutno splnit k r. 2020, a návrh směrnice o průmyslových emisích).

 

• Úprava systému státní správy ochrany ovzduší stanovením změn v institucionálním zajištění, povinnostech osob a zásadách správního trestání.

Maximální horní hranice sazby sankce je až 10 milionů korun, za správní delikt například: osoba uvede na trh paliva nesplňující požadavky na kvalitu paliv nebo neohlásí ministerstvu ve stanovené lhůtě stanovené údaje, uvede na trh spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším sloužící jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, který nesplňuje emisní stanovené požadavky nebo neprokáže splnění této povinnosti certifikátem, jako provozovatel stacionárního zdroje neuvede do provozu nebo neprovozuje stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu větším než 300 kW nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem nebo jeho prováděcími právními předpisy nebo výrobcem, jako provozovatel stacionárního zdroje nedodržuje emisní limity, emisní stropy nebo technické podmínky provozu, jako provozovatel stacionárního zdroje spaluje ve stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu větším než 300 kW paliva, která nesplňují stanovené požadavky na kvalitu paliv, paliva neurčená výrobcem stacionárního zdroje nebo paliva neuvedená v povolení provozu, jako provozovatel stacionárního zdroje neprovede ve stanovené lhůtě kompenzační opatření, provozuje stacionární zdroj bez povolení provozu nebo v rozporu s ním, bezodkladně neodstraňuje v provozu stacionárního zdroje nebezpečné stavy ohrožující kvalitu ovzduší či neomezí provoz nebo neodstaví bezodkladně stacionární zdroj v případě jeho odchylky od normálního provozu zdroje v důsledku technické závady atd.

 

• Zjednodušení zákona a řídících procesů včetně povolovacího řízení.

Celkově dochází k výraznému zjednodušení celého obsahu zákona zmenšeného na pouhých 41 paragrafů a 10 příloh.

 

 

Současný stav ovzduší je místy až kritický.

V současné době ČR neplní dlouhodobě imisní limity pro suspendované částice PM₁₀ a proto s ní Evropská komise zahájila již v roce 2008 řízení o porušování legislativy. To může vést k udělení vysokých sankcí již v relativně raných fázích tohoto řízení vzhledem k zpřísnění podmínek Smlouvy o fungování EU.

Dalším významným rizikem plynoucím z neplnění cílů v oblasti kvality ovzduší jsou prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví (zvýšená nemocnost a úmrtnost) a ekosystémy (poškození metabolismu). S tím jsou pak následně spojeny také zvýšené náklady na léčbu, resp. na nápravy všech vzniklých i nepřímých škod.  

 

Největším současným problémem jsou neklesající emise částic (PM₁₀, PM_2,5 a polyaromatické uhlovodíky, zejména benzopyren), které představují vysoká zdravotní rizika. Hlavním původcem jsou spalovací procesy ze sektoru veřejná a průmyslová energetika, z vytápění domácností a ze sektoru dopravy (mobilní zdroje).   

Významný podíl na těchto emisích mají v současné době neregulované malé spalovací zdroje z vytápění domácností a mobilní zdroje z dopravy. Vytápění domácností se podílí na celkových emisích prachu až 38 % (doprava dalšími 20 %) a na celkových emisích PAH až 66 %. Jde o spalování uhlí a dřeva, včetně nedovolených různých odpadků (PET lahví apod.), v technicky zastaralých kotlích asi zhruba u 560 tisíc domácností.

 

Zdravotní účinek prachových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení.

Částice označené PM₁₀ se dostávají do horních cest dýchacích a jemnější částice označené jako PM_2,5, které významně ovlivňují úmrtnost (některé z nich mají mutagenní a rakovinotvorný účinek), pronikají do dolních cest dýchacích. Částice frakce PM₁ pak pronikají až do plicních sklípků. Částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév
a pravděpodobně i na rakovinu plic, atd.). V případě, že jsou na částice vázány jiné znečišťující látky, jako např. PAH nebo těžké kovy, mohou mít rovněž genotoxické či karcinogenní účinky, zároveň mohou negativně ovlivnit plodnost mužů.

 

Znečištění ovzduší částicemi má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi, a rodí se často již postižené. Zárodky různých nemocí si mohou nést po celý život.

 

Zatím se stále nepodařilo stanovit prahovou koncentraci, pod kterou by částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Experti WHO předpokládají, že dolní hranice rozmezí koncentrací, pro které byly již zjištěny negativní zdravotní efekty, není o mnoho vyšší než koncentrace považované za pozaďové pro Evropu i USA.

 

V řadě oblastí ČR dochází k překračování denních i ročních imisních limitů pro PM₁₀ (např. Moravskoslezský kraj, Praha, Brno a další) stanovených pro ochranu lidského zdraví. Nadlimitní úrovně znečištění PM₁₀, ale i dalšími látkami, které se na ně váží (polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy) se vyskytují především v hustě osídlených oblastech,
což se významně negativně projevuje na zdravotním stavu obyvatelstva.

 

Zvětšila se plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší a s tím počet obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím znečišťujících látek: OZKO byly vymezeny na 21% území a plocha s překročenými cílovými imisními limity pro benzo(a)pyren a arsen pokrývala až 14,5 % území v roce 2010.

 

K nejvíce znečištěným oblastem v rámci ČR patří oblast Ostravska a Karvinska v Moravskoslezském kraji. Zde dochází díky vysoké kumulaci velkého množství zdrojů (průmyslových, lokálních i dopravy) trvale k překračování jak krátkodobých, tak ročních imisních a cílových imisních limitů pro řadu znečišťujících látek. Rovněž v kontextu celé Evropy se jedná o jednu z oblastí s nejvyššími úrovněmi znečištění ovzduší. Donedávna zde prováděné zdravotní studie po třech letech končí, neboť na ně nejsou již bohužel peníze.

 

Související odkazy:

 

Návrh zákona ve sněmovně

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=449&CT1=0

 

Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2010

http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap241.html

 

http://www.vasevec.cz/blogy/zlepseni-ovzdusi-v-moravskoslezskem-kraji-se-ocekava-az-po-roce-2015

 

http://www.vasevec.cz/blogy/zmizi-smog-nad-ostravou

 

 

 

http://ekoporadenstvi.ic.cz
http://ekoporadce.g6.cz